RUKOPISY:

- kritika Dobrovského a Dobnera, že očistili české dějiny od mýtů a smyšlenek → nenabídli žádnou ucelenou koncepci české historie (Libuše, Čech: lež)
- chtějí mytologii, která by ukázala, z čeho Češi vycházejí
- Rukopis královédvorský (1817): napodobení češtiny 13.stol., 6 hrdinských a historických básní, 2 lyricko-epické, 6 lyrických
- nejvýznamnější hrdinskoepické části, Jaroslav aneb O velikých bojech křesťanů s Tatary (vítězství Moravanů nad Tatary) a Záboj (Sámova doba, boj Záboje a Slavoje proti ‚cizáku‘ Luďkovi)
- autorem pravděpodobně Václav Hanka (1791-1861): žák Dobrovského, básník, jazykovědec, vydavatel staročeské literatury a archivář
- Rukopis zelenohorský (1818, zaslán anonymně hraběti Kolovratovi): údajně z 9.stol., 2 neúplné básně, námětem pohanský dávnověk: staroslovanský sněm a Libušin soud nad bratry Chrudošem s Šťáhlavem
- autorem asi Josef Linda (1789-1834): Hankův přítel, novinář, prozaik, dramatik a básník; měl alibi – ve stejném roce vydal román Záře nad pohanstvem: 1.český historický román, plný nálad a pocit
- Dobrovský u RD připustil pravost, RZ ale okamžitě označil za podvrh  vyhoštěn z vlastenecké společnosti
- zkoumal se i pergamen, na kterém byly Rukopisy napsány → palimpsest