- Karel Poláček: důraz na psychologizaci postav
Muži v ofsajdu (1931): román z profesního prostředí
Cyklus o okresním městě: 4 díly, parodie vojáků
- Karel Čapek: trilogie noetických románů: teorie poznávání
bolestně překonává život vírou v Boha, ačkoli mu Bůh nepomáhá
zakladatel nakladatelství Dobré dílo (ve Staré Říši, Morava), ovlivněn Bloyem, chce udělat něco s úpadkem katolictví, najít dobré jádro
- nevzdělanost vede k fanatismu, křesťan musí být znalý kultury
Hordubal (1933): muž se vrátí z Ameriky, žena si ale vybere čeledína, rozhodnou se čeledína zabít, ale on by stejně zemřel → vyšetřování (3 pohledy: Hordubala, vyšetřujících a soudu)
Povětroň (1934): ztroskotání letadla, postavy letec, jeptiška a básník
Obyčejný život (1934): nikdo není jedinou osobností: soubor rolí; zpytování života – šel nejlehčí cestou, která mu dala nejmíň
REFLEXIVNÍ FORMA
- Josef Čapek: za 1. republiky vnímán v souvislosti s Karlem jen okrajově, lyrický, nedějový, filosofující, úvahy nad životem na půdorysu eseje: Kulhavý poutník (1936)
Ve stínu kapradiny (1930): prozaická balada, nepříliš dějová, atmosféra letního lesa
- Jan Čep: problém noetiky a etiky: Zeměžluč (1931), Děravý plášť (1934)
Žádné komentáře:
Okomentovat