hlavní rysy: důraz na rozum, harmonii; ideál vyrovnanosti, symetrie, souladu, pravdy; člověk musí své zájmy podřídit celku; návrat k antice - propracovanost, pevný řád, pevné estetické normy; dělení literatury na nízkou (komedie, satira) a vysokou (tragédie, óda, epos); klasické drama navazuje na antiku (zásada 3 jednot)
projevení klasicismu - architektura - v užitém umění empír, pravidelnost, symetričnost, francouzský park, napodobuje antiku
výtvarné umění a hudba - přesný řád a kompozice
literatura - racionální zaměření, popisná, úvahová a satirická tvorba, uniformita literatury, literární salóny - diskuse o formě
Francie
Pierre Corneille - Cid - inspirace z Písně o Cidovi, hlavní hrdinka své vlastní zájmy podřizuje kolektivu
Jean Racine - Faidra - konflikt mezi citem a rozumem (zamilovala se do nevlastního syna)
Moliére - nadčasová témata, kritika lakoty, sobectví, hlouposti ..., jeho postavy se stávají literárními typy (Harpagon)
Tartuffe - vetře se do rodiny, kritika přetvářky a sobectví
Lakomec - hlavní postava - lichvář Harpagon, omezuje své okolí, zakazuje sňatek svému synovi, váží si jen peněz
Don Juan - Don Juan pohrdá autoritami, za své hříchy jde do pekla; komika - jeho sluha Sganarell
Misantrop - tragikomedie; hlavní postava Alcest se kvůli nešťastné lásce uzavře sám do sebe a nenávidí lidi
Zdravý nemocný - kritika měšťáckého sobectví a šarlatánských lékařů
commedia dell'arte - vznik v Itálii, typ lidového improvizovaného barokního dramatu, ustálené typy postav, založena na improvizaci, důležitost pohybu a mimiky - základ pro pantomimu
Itálie – Carlo Goldoni – Sluha dvou pánů, Poprask na laguně, Podobizna Harlekýnova
poezie - popisné, satirické a úvahové básnictví; óda, epigramy a bajky (Jean de la Fontaine)
próza - přesná formulace, žánry - maxima - pravidlo pro život, velmi stručná úvaha; aforismus - maxima s ironickým zabarvením
Žádné komentáře:
Okomentovat