Hlavní postavy: Kníže Lev Nikolajevič Myškin – psychicky ne úplně zdravý člověk – idiot; velmi upřímný, čestný. Parfen Rogožin – dědic po otci kupci. Lebeděv – kecal; ziskuchtivý. Nastasja Filippovna – kráska; bývalá milenka Tockého. Afanasij Ivanovič Tockij – Petrohradský boháč. Generál Ivan Fjodorovič Jepančin – otec tří hezkých dcer. Lizaveta Prokofjevna Jepančinová – žena generála; původně Myškinová – poslední příslušnice rodu Myškinů (spolu s knížetem). Gavrila Ardalionovič Ivolgin – ziskuchtivý; despota; živitel rodiny. Ferdyščenko – podnájemník u Ivolginů. Nikolaj Ardalionovič Ivolgin – bratr Gaňi; přítel knížete. Ardalion Alexandrovič Ivolgin – otec Gaňi; opilec. Nina Alexandrovna Ivolginová – matka Varji, Kolji, Gaňi. Varvara Ardalionovna Ivolginová – sestra Kolji a Gaňi. Alexandra, Adeleida, Agaja – dcery Jepančinových. Jevgenij Pavlovič Radomskij – přítel Jepančinů. Antip Burdovskij – nepravý Pavliščevův syn. Vladimír Doktorenko – Lebeděvův synovec. Keller – poručík ve výslužbě. Ippolit Těrenťjev – mladík umírající na souchotiny.
Díl první
Kníže cestuje ze Švýcarska, kde byl na léčení se svou psychickou chorobou. Po cestě do Petrohradu potkal ve vlaku Rogožina a Lebeděva. V Petrohradu se šel seznámit se svými velmi vzdálenými příbuznými – generálovými. Celkem si ho oblíbili. Bydlení si zajistil u Ganě. Ten na něho několikrát vyjel. Ke Gaňovi přišla znenadání Nastasja. Nikdo v jeho rodině ji neměl rád a proto se strhla pořádná mela. Do toho ještě přišel Rogožin s dalšími napitými kamarády. Gaňa chtěl vrazit sestře, ale kníže mu zabránil. Na večer šel kníže na večírek k Nastasji (nepozván). Byli tam: Nastasja, Tockij, generál, kníže, nějaký starý učitel, nějaká ctěná žena, hloupá Němka, Ferdyščenko, a další. Na závěru požádal kníže Nastasju o ruku, ona ho ze srandy přijala. Oto krutější bylo odmítnutí. Zatím se přihnal i Rogožin se 100 000, které slíbil. Prachy hodila Nastasja do ohně, aby je Gaňa vytáhl. Nakonec je dostal, ale stejně jí je vrátil. Nastasja odjela s Rogožinem do Jekatěrinhofu. Kníže zdědil po nějaké tetičce v Moskvě – na večírku se tomu všichni divili.
Díl druhý
Kníže se po půl roce vrací do Petrohradu (jinak pobýval v Moskvě a staral se o věci ohledně dědictví). Ubytoval se v hotelu. Jel za Lebeděvem (zemřela mu žena). Stěžuje si, jak je náročné žít bez ženy, starat se o děti. Ještě se mu do domu připletl synovec. Dohodli se, že jim bude dělat podnájemníka v Pavlovsku. Pak se zastavil u Rogožina. Celkem přátelsky si pokecali; i o Nastasji, která utekla Rogožinovi od oltáře. Kníže se pak šel podívat po Nastasji, i když slíbil Rogožinovi, že ne. Stejně ji nenašel u její přítelkyně – byla v Pavlovsku. Ješte chtěl zrovna odjet do Pavlovska, ale nakonec nejel. Bloumal po městě. Zakoušel podobné stavy jako dávno, když byl nemocen. Zde konečně autor řekl, jakou chorobou trpěl – epilepsijí (padoucnicí). Vešel do hotelu. Ve výklenku na něj čekal Rogožin s nožem a chtěl ho zabít. Jak ho kníže uviděl, dostal záchvat. Spadl ze schodů. Rogožin zatím utekl. Zanedlouho se seběhli lidé. Mezi nimi i Kolja. Zavolali doktora. Nebylo to nic vážného. Za několik dní se přestěhovali do Pavlovska. Knížete přišla navštívit spousta lidí (Jepančinovi, Ivolginovi, a další). Povídali si celkem hezky. Přihnali se tam čtyři mladíci (Burdovskij, Doktorenko, Keller, Ippolit). Burdovskij si dělal nároky na dědictví po Pavliščevovi – myslel, že je jeho syn. Kníže s Gaňou mu to vyvrátili. Ippolit byl velmi litován paní Jepančinovou; řekl také, že knížete nenávidí. Jak se rozcházeli, projížděla okolo Nastasja a křikla na Pavloviče něco o směnkách. Všichni nad tím přemýšleli. Aglaja mu napsala, že se sním nebaví. Jepančinová na něj byla také naštvaná, ale nakonec přišla. Stejně odcházela naštvaná, ale vzala kníže sebou domů.
Díl třetí
Kníže jde s přáteli k hudbě. Potkají tam Nastasju. Ta se s někým pohádala a vrazila mu rákoskou přes tvář. Ten jí to chtěl vrátit, ale kníže mu ruku ze zadu zastavil. Pak si ještě s Aglajou večer popovídal. Ptala se ho na to zda umí střílet – ne – popisovala mu to. Dlouho do noci bloumal po parku. Vrátil se domů – tam na něho čekali přátelé – popřáli mu k narozeninám. Oslavili to šampaňským. Ippolit jim pak dlouze předčítal své zápisky. Zmínil se tam i o tom, že chce spáchat sebevraždu. Jak dočetl, ještě se o jeho sešitku hovořilo. Vyšlo slunce. Ippolit rychle vstal z pohovky. Doběhl na schody terasy. Vytáhl pistoli, dal si ji ke spánku a zmáčkl spoušť. Zapomněl však dát do pistolky kapsli, takže nezemřel. Šli ho uložit. Kníže zase bloumal po parku a nakonec usedl na lavičku, kterou mu včerejšího dne ukázala Aglaja (měl se sní na ní sejít). Usnul. Ze strašných snů o Nastasji ho probudila Aglaja. Povídali si spolu. Řekla mu, že chce, aby byl jejím přítelem. Také, že chce utéct z domova – ptala se ho, jaké je to v zahraničí. Kníže si šel lehnout domů. Potkal ještě Kolju – ten ho upozornil na Ferdyščenka. Poté přiběhl Lebeděv – ukradli mu 400 rublů. Obvinil Ferdyščenka. Kníže si přečetl dopisy, které poslala Nastasja Filippovana Aglaji – chtěla je donutit k sňatku. Večer se šel kníže opět procházet po parku. Potkal Nastasju a Rogiožina – rozloučili se s knížetem (Nastasja ho chtěla naposledy vidět).
Díl čtvrtý
Ippolit se přestěhoval k Pticynovi. Pohádal se s generálem a Gaňou. Generál vyběhl na ulici naštvaný. Doprovázel ho Kolja. Postihla ho mrvička. Za osm dní zemřel. Kníže chodil dál k Jepančinovým. Jednoho dne večer vyznal před všemi Aglaji lásku – požádal o její ruku. Na jeho počest uspořádali malý večírek na uvedení knížete do společnosti. Překotně vyprávěl hodně pochybné názory a ještě k tomu rozbil starou čínskou vázu. Udělal si pořádný trapas. S Aglajou šel další večer k Nastasjině přítelkyni Darje Alexejevně. Aglaja se s Nastasjou šíleně pohádala. Kníže se měl rozhodnout kterou chce. Sám nevěděl – miloval obě – kačdou trochu jinak. Nastasja to nevydržela a omdlela – kníže ji chytil a Aglaja s pláčem utekla. Měla být svatba – kníže + Nastasja. Nastasja však při svatbě utekla s Rogožinem. Další den se ji kníže vydal hledat. U Rogožina se nemohl dozvonit. Nakonec ho potkal večer. Spolu přišli a kníže se dozvěděl,že ji Rogožin zavraždil. Pak dostal zánět mozkových blan. Za vraždu byl odsouzen na 15 let na Sibiř. Kníže byl odvezen do Švýcarska za profesorem Steinerem na léčení. Aglaja se vdala za nějakého pochybného knížete.
Hlavní myšlenka díla: Nejde vždy posuzovat jen podle vzhledu a prvního dojmu. Člověk by si měl ujasnit o co mu vlastně jde.
Žádné komentáře:
Okomentovat