Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

16. Mnohobuněční živočichové (2.část strunatců)

Třída: OBOJŽIVELNÍCI
• suchozemští obratlovci, dospělci žijí na souši, larvy (pulci) ve vodě
• tělo pokryto kůží se žlázami vylučujícími ochranný hlen, případně jedové výměšky
• kostra - kosti převládají nad chrupavkou, lebka je spojena kloubně s páteří, u žab se vyvíjí prsní kost, žebra nejsou spojena s hrudní kostí, není tedy vytvořen hrudní koš
• dýchací soustava - dospělci dýchají plícemi nebo kůží, larvy žábrami
• cévní soustava - srdce má 2 předsíně a jednu komora s neúplnou přepážkou, vyvinut mohutný lymfatický systém
• trávicí soustava - v ústní dutině je jazyk a zuby, tvoří se žlučník, trávicí trubice ústí do kloaky
• nervová soustava - vyvíjí se především přední mozek (hlavní řídicí centrum zůstává ve středním mozku)
• smysly - dokonalejší než u ryb, hlavně zrak (oko kryto víčky, schopnost akomodace) a sluch (vyvinuto střední ucho)
• rozmnožování - vývoj nepřímý, vývody gonád ústi do kloaky, oplození vnější (žáby) i vnitřní (ocasatí)

• Podtřída: OCASATÍ - mají dva páry končetin, hlava je zřetelně oddělená od protáhlého těla, mají ocas, jsou převážně vejcorodí, např. čolek obecný nebo mlok skvrnitý

• Podtřída: BEZNOZÍ - červovité válcovité tělo, bez končetin a bez očí, žijí v tropech, např. červor vodní

• Podtřída: BEZOCASÍ - zkrácené a zploštělé tělo, bez krční části, bez ocasu, zadní končetiny jsou delší a mohutnější

o Řád: ŽÁBY- např. skokan hnědý, kuňka obecná, ropucha obecná, rosnička zelená


Třída: PLAZI
• suchozemští obratlovci
• pokožka je pokryta rohovitými krycími útvary ektodermálního původu, je suchá (nejsou přítomny kožní žlázy), po čase dochází ke svlékání
• kostra - plně osifikovaná, možnost otáčení hlavy, pětiprsté končetiny (často redukovány)
• dýchací soustava - dýchají plícemi, kožní dýchání chybí, u hadů většinou dochází k redukci levé plíce, nemají hlasové ústrojí
• cévní soustava - srdce má 2 předsíně a 1 komoru s neúplnou přepážkou (nejdokonaleji je přepážka vytvořena u krokodýlů, je vytvořen vrátnicový=jaterní krevní oběh)
• trávicí soustava - ústní dutina s dlouhým, vysunovatelným jazykem, zuby, u hadů roztažitelné čelisti, slinné žlázy (někdy jedové - hadi, ještěři), u hadů roztažitelný žaludek, trávicí trubice ústí do kloaky
• vylučovací soustava - pravé ledviny, močový měchýř (jen želvy a ještěři) ústí do kloaky
• nervová soustava - dokonalejší než u obojživelníků, větší přední mozek, poprvé 12 párů mozkových nervů
• smysly - dobrý zrak a čich (Jacobsonův orgán)
• rozmnožování - párové gonády u obou pohlaví, oplození je vnitřní (samci mají kopulační orgán), u samiček párové vejcovody ústí do kloaky, vývoj přímý, častá vejcoživorodost

• Podtřída: ŽELVY - tělo uzavřeno v kostěném krunýři, čelisti jsou bezzubé, mají pětiprsté končetiny, např. želva bahenní- jediný druh žijící ve střední Evropě, želva sloní, kareta pravá

• Podtřída: ARCHOSAUŘI - většina vymřelá, v současnosti pouze:

o Řád: KROKODÝLOVÉ - válcovité tělo, povrch těla je kryt rohovitými štítky, vyvíjí se bránice rozdělující břišní a hrudní dutinu, mají téměř rozdělené čtyřkomorové srdce, žijí obojživelným způsobem v tropických a subtropických řekách a jezerech, např. aligátor severoamerický, kajman černý, krokodýl nilský

• Podtřída: ŠUPINATÍ - tělo pokryto zrohovatělými překrývajícími se šupinami, svrchní vrstva pokožky se po čase svléká

o Řád: JEŠTĚŘI - dobře vyvinuté končetiny, pohyblivá víčka, např. ještěrka obecná, slepýš křehký - vejcoživorodý s redukovanými končetinami, leguán zelený, chameleón obecný

o Řád: HADI - redukované končetiny, dobře pohyblivá páteř s žebry, pokožku svlékají vcelku, v horní čelisti často vytvořeny jedové zuby, kořist polykají vcelku, oční víčka jsou srostlá a průhledná, např. užovka obojková - žluté poloměsíčité skvrny za hlavou, zmije obecná - trojúhelníkovitá hlava a tmavý klikatý pruh na hřbetě, kobra indická


Třída: PTÁCI
• suchozemští i vodní obratlovci
• kůže je suchá bez žláz (pouze kostrční mazová žláza k maštění peří), tělo pokryto peřím
• kostra - je odlehčena dutými kostmi (pneumatizace kostí), čelisti protaženy v rohovitý zobák, prsní kost má mohutný hřeben k upevnění létacích svalů, přední končetiny jsou přeměněny v křídla, zadní končetiny jsou kryty rohovitými šupinami
• dýchací soustava - dýchají pomocí plic a na ně napojených vzdušných vaků zasahujících mezi vnitřnosti, pod kůži i do dutých kostí, v místě rozdvojení průdušnice se nacházejí hlasivky
• cévní soustava - mohutné čtyřdílné srdce, tělní a plicní oběh je oddělen
• trávicí soustava - bezzubý zobák, jícen často rozšířen ve vakovité vole, dva žaludky - žláznatý (trávení potravy) a svalnatý (mechanické zpracování natrávené potravy), trávicí trubice ústí do kloaky
• vylučovací soustava - pravé ledviny, nemají močový měchýř, moč odváděna do kloaky
• nervová soustava - vyvinut především mozeček, rozvoj koncového mozku
• smysly - dokonalé oči (nejlepší z obratlovců, málo pohyblivé, vidí barevně, chráněny mžurkou), dobrý sluch a statokinetické ústrojí (rovnovážné)
• rozmnožování - oplození vnitřní, vajíčko je oplodněno ve vejcovodu, obaluje se zde bílkem a papírovou blánou, v děloze se tvoří skořápka; vývoj probíhá v těle samice až do stadia dvou zárodečných listů, další vývoj probíhá po snesení při zahřívání tělem rodičů

• Podtřída: PRAPTÁCI - spojují znaky plazů a ptáků (čelisti se zuby, dlouhý ocas, peří)

• Podtřída: PRAVÍ PTÁCI

o nadřád: BĚŽCI - neschopni letu, mají měkké peří a prsní kost bez hřebenu, kosti nemají duté, přední končetiny zakrnělé

- řád: PŠTROSI - pohybuji se rychlým během, mají křídla s letkami, o vejce i mláďata se stará většinou otec, např. pštros dvouprstý

- řád: KIVIOVÉ - žijí na Novém Zélandu, zakrnělá křídla, peří je podobné srsti, např. kivi jižní
o nadřád: LETCI

- řád: TUČNÁCI- specializovaní k plavání a potápění v moři, křídla přeměněna ve veslovací orgán, tělo kryto hustým a šupinovitým peřím, pod kůží souvislá vrstva tuku, silné nohy posunuty dozadu těla, např. tučňák patagonský

- řád: TRUBKONOSÍ - nad zobákem mají protažené nozdry do trubiček, dlouhá křídla, žijí na volném moři, např. albatros stěhovavý

- řád: VESLONOZÍ - vodní, loví ryby, mají veslovací nohy, např. pelikán bílý - má zobák s kožním vakem, kormorán velký

- řád: BRODIVÍ - vodní, s dlouhým krkem a zobákem, brodivé nohy, např. čáp bílý, volavka popelavá, ibis posvátný

- řád: PLAMEŇÁCI - dlouhý krk a nohy, krátký zahnutý zobák, např. plameňák růžový

- řád: VRUBOZUBÍ - vodní, mají krátký zobák a nohy, velkou kostrční žlázu, nekrmivá mláďata, okraje zobáku slouží k filtrování, např. kachna divoká, labuť velká, husa velká

- řád: DRAVCI - mají silný zahnutý zobák, opeřené běháky, srpovitě zahnuté drápy (spáry), dobří letci s výborným zrakem, masožraví, krmiví, např. orel skalní, jestřáb lesní, káně lesní, sokol stěhovavý, poštolka obecná

- řád: HRABAVÍ - silné nohy, tupé drápy, křídla mají krátká, nekrmiví, např. tetřev hlušec, bažant obecný, koroptev polní

- řád: DLOUHOKŘÍDLÍ - velká kulovitá hlava, krátký krk, dobří letci, obývají mokřady, mají plovací blány, bez volete, např. racek chechtavý, sluka lesní

- řád: MĚKKOZOBÍ - slabý zobák a měkké ozobí, mohutné hrudní svalstvo a hřeben, pečují o mláďata, např. holub hřivnáč, hrdlička divoká

- řád: KUKAČKY - stromoví, dlouhá křídla a ocas, rozeklaný zobák, mají nohu s vratiprstem, krmivá mláďata, hmyzožraví, např. kukačka obecná

- řád: PAPOUŠCI - stromoví, pestře zbarveni, žijí v tropech a subtropech, mají silný zobák (pomáhá při šplhu), nejdokonaleji vyvinutý koncový mozek u ptáků, např. andulka vlnkovaná

- řád: SOVY - noční dravci, silný ohnutý zobák, mají dlouhé drápy a vratiprst, hnízdí v dutinách, mají krmivá mláďata, např. sýček obecný, výr velký, sova pálená

- řád: SVIŠŤOUNI - skvělí letci, dlouhá křídla, mohutná létací svalovina, krátké a slabé nohy, krmiví, např. rorýs obecný

- řád: ŠPLHAVCI - šplhavé nohy s vratiprstem a drápy, silná ocasní pera slouží jako opora při šplhu, krmiví, např. strakapoud velký, datel černý

- řád: PĚVCI - stromoví, tenké nohy se třemi prsty vpředu a jedním vzadu, krmiví, s dokonale vyvinutým zpěvným ústrojím, např. sýkora koňadra, pěnkava obecná, vrabec domácí, vrána obecná


Třída: SAVCI
• nejpokročilejší třída strunatců, řadíme sem také člověka, homoiotermní (dokonalá termoregulace)
• tělo kryto kůží (pokožka, škára, podkožní vazivo), pokožkové buňky se tvoří ve spodní vrstvě, postupně rohovatí a odumírají směrem k povrchu těla, v kůži mají rozvinuty žlázy (potní, mazové, pachové, mléčné), pokožka produkuje různé rohovité útvary (srst, ostny ježka, krunýře pásovců, drápy, nehty primátů, kopyta, rohy)
• na povrchu těla srst, je tvořena chlupy (z keratinu), jemné kratší chlupy (izolace) - podsada, delší krycí chlupy (určují barvu srsti) – pesíky
• kostra - většinou 7 krčních obratlů, 12-15 hrudních, 6 bederních, 4 křížové srostlé v kost křížovou, 3-50 ocasních, zvětšuje se mozková část lebky, žebra s hrudní kostí tvoří hrudní koš, kostra končetin závisí na způsobu pohybu (rychlý pohyb, plavání, skákání atd.)
• dýchací soustava - roztažitelné plíce, v hrtanu hlasové ústrojí (chrupavky s vazy), dýchací svaly (bránice, mezižeberní svaly)
• cévní soustava - čtyřdílné srdce, bezjaderné erytrocyty, dokonalá mízní soustava
• trávicí soustava - ústa ohraničena pysky, v dutině ústní je svalnatý jazyk, slinné žlázy vylučující ptyalin (nevylučuje se u přežvýkavců) a chrup (řezáky, špičáky, zuby třenové, stoličky, bývá dvougenerační), následuje hltan, jícen, žaludek, tenké střevo (do jeho první části – dvanáctníku, ústí vývod jater a slinivky břišní), tlusté střevo, konečník (kloaka jen u vejcorodých)
• vylučovací soustava - pravé ledviny, u všech močový měchýř se zvláštním vývodem (kromě ptakořitných)
• nervová soustava - rozvoj předního mozku (u vyspělých zvrásněn), velký je i mozeček, mícha konči v křížové části páteře
• smysly - důležitý je čich, dobře vyvinut sluch (vnější, střední, vnitřní ucho), dobrý zrak (noční savci vidí jen černobíle, více citliví na intenzitu světla), hmat (nervová zakončení, kožní těliska, hmatové chlupy)
• rozmnožování - párové gonády, oplození vnitřní, samci mají penis, zárodek se vyvíjí v děloze matky a je vyživován placentou a opouští tělo při porodu (nepla¬tí pro vejcorodé a vačnatce), mláďata sají mateřské mléko, jsou v péči rodičů

• Podtřída: VEJCORODÍ - mají některé znaky plazů (např. typ vajec, vyvinutá kloaka) i savců (např. srst, mléčné žlázy, bránice), jejich čelisti jsou přeměněny v zobák, snášejí vejce po krátkém pobytu v děloze, žiji pouze Austrálii, Tasmánii a Nové Guineji, např. ptakopysk podivný - vejce klade do nor a zahřívá je, ježura australská - vývoj zárodku probíhá v břišním kožním vaku

• Podtřída: ŽIVORODÍ
o nadřád: VAČNATÍ- nitroděložní vývoj mláďat je krátký (nemají placentu), rodí se nedokonale vyvinutá a dokončuji svůj vývoj v břišním vaku samice, žijí v Jižní Americe a Austrálii, např. klokan obrovský, koala medvídkovitá

o nadřád: PLACENTÁLOVÉ - výživa zárodku je zajištěna placentou, mláďata jsou po porodu vyvinuta a umějí sát mateřské mléko

1) řád: HMYZOŽRAVCI - nerozlišený chrup, drobní noční dravci, rypáčkovitě protažená hlava, např. ježek evropský, krtek obecný

2) řád: LETOUNI - přizpůsobeni letu, mezi protaženým 2.-5. prstem přední končetiny je letová blána táhnoucí se po stranách těla k zadním končetinám (u některých druhů až k ocasu), např. kaloň malajský, netopýr velký

3) řád: CHUDOZUBÍ - redukovaná sklovina nebo celý chrup, nápadně pomalý pohyb, zmenšení mozkovny a mozku, žijí v Jižní Americe, např. lenochod tříprstý, mravenečník velký

4) řád: PRIMÁTI - mají nejvyvinutější mozek, palec je protistojně postaven, redukce čichu a zdokonalení oka, rozvoj šplhací funkce nohy bez drápů, samice má 2 prsní bradavky, samci mají varlata uložena v šourku; dělíme je na:
I. nižší primáty - poloopice - mají prsty s drápy, nehet pouze na palci, uchopovací ocas, např.
o lemur kata
o komba ušatá
o nártoun celebeský

II. vyšší primáty - mají nehty na všech prstech, těžiště těla na zadních končetinách, patří sem opice ploskonosé:
o , např. kosman bělovousý;
o Vřešťan rezavý
o Chápan

III. opice úzkonosé, např.
o pavián pláštíkový;
o kočkodan zelený
o makak rhezus

IV. lidoopi a lidé, kam patří např.
o šimpanz učenlivý,
o gorila,
o orangutan i
o Homo sapiens sapiens

5) řád: ŠELMY - potravu si obstarávají lovem, úplný chrup (mohutné špičáky), bystré smysly, dobré pohybové schopnosti, nemají klíční kost a slepé střevo
1. šelmy pozemní - rozšířeny po celém světě, poslední třenový zub horních čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou přeměněny ve špičaté trháky, krátké střevo, dobry čich, např. medvěd hnědý, lasice kolčava, kočka domácí, vydra říční, liška obecná
2. šelmy vodní neboli ploutvonožci - žijí v mořích, končetiny přeměněny v ploutve, zadní směřují dozadu a plní funkci ocasu, např. lachtan ušatý, tuleň obecný

6) řád: HLODAVCI - v chrupu stále dorůstají hlodavé řezáky, místo špičáků je mezera, rychlé rozmnožování (krátká doba březosti a velký počet mláďat), např. hraboš polní, křeček polní, bobr evropský

7) řád: ZAJÍCOVCI - býložravci podobní hlodavcům, v horní čelisti mají 4 řezáky se sklovinou na celém zubu, např. zajíc polní, králík divoký

8) řád: CHOBOTNATCI - největší suchozemští savci, chobot vznikl srůstem prodlouženého nosu a horního pysku, na jeho konci jsou 1-2 uchopovací prstíky, řezáky horní čelisti jsou přeměněny v kly (dorůstají po celý život), velké ušní boltce slouží k termoregulaci, např. slon africký - má větší ušní boltce a 2 hmatové prstíky, slon indický - má menší ušní boltce a 1 hmatový prstík

9) řád: LICHOKOPYTNÍCI - váha těla spočívá zpravidla na prostředním třetím prstu (ostatní zredukovány) krytém rohovitým kopytem, chybí klíční kost, obličejová část lebky je protažena, býložravci, dlouhá trávicí soustava, např. nosorožec indický, kůň Převalského, zebra stepní

10) řád: SUDOKOPYTNÍCI - mají sudý počet prstů, osa končetiny prochází mezi třetím a čtvrtým prstem, oba prsty jsou zakončeny kopyty, druhý a pátý prst bývají menší a slabší, býložravci, chybí klíční kost, rozdělujeme je na:
1. nepřežvýkavci - úplný chrup, špičáky zvětšené v kly, jednoduchý žaludek, krátké nohy, např. prase divoké, hroch obojživelný
2. mozolnatci - 3. a 4. prst mají podložený pružným mozolem, složený žaludek, např. velbloud dvouhrbý
3. přežvýkavce - mají dlouhé silné končetiny, žaludek je složen ze čtyř částí - bachor, čepec, kniha, slez; mléčné žlázy v tříslech tvoří v době laktace vemínka, např. koza domácí, ovce domácí, žirafa mramorovaná

11) řád: KYTOVCI - vodní, vřetenovité lysé tělo, přední končetiny přeměněny v ploutve, zadní končetiny zakrněly, vodorovná ocasní ploutev je vyztužena tukem a vazivem, čichové ústrojí zakrnělé, zarostlý vnější zvukovod, dobrý sluch (zvuk veden kostmi)
1. ozubené - stejnocenný chrup, např. delfín obecný, kosatka dravá
2. kosticovce - místo zubů mají jemné rohovité Ušty - kostice, jimiž filtrují potravu, např. plejtvák obrovský, velryba grónská

Žádné komentáře:

Okomentovat