Charakteristika
• Vývoj MEZODERMU: rýhováním vzniká přechodný mnohobuněčný útvar – MORULA, poté vzniká konečné stadium rýhování – BLASTULA. Poté se začínají tvořit zárodečné listy, které jsou podkladem pro tvorbu orgánů - vzniká tzv. GASTRULA, jejíž součástí je EKTODERM (vnější zárodečný list), ENTODERM (vnitřní). Ve většině případů také vzniká MEZODERM (střední). Mezoderm může vznikat vchlipováním nebo vcestováním. Nejčastěji však vzniká vychlípením části entodermu
• TRIBLASTICA – vývojově dokonalejší, jejich tělo je tvořeno třemi zárodečnými listy – ektoderm, entoderm a mezoderm, mohou být PRVOÚSTÍ nebo DRUHOÚSTÍ
• ORGÁNY
1. EKTODERMÁLNÍ – pokožka + deriváty, nervová soustava, smyslové orgány, dýchací orgány bezobratlých, žahavci -svalovina
2. MEZODERMÁLNÍ – cévní soustava, svalová soustava, rozmnožovací a vylučovací soustava, kosti, chrupavky, vazivo
3. ENTODERMÁLNÍ – trávicí soustava, dýchací soustava
• PRVOÚSTÍ ŽIVOČICHOVÉ – z prvoúst (prvotního ústního otvoru gastruly) později vzniká ústní otvor, rozeznáváme u nich tři typy tělních dutin –
• SCHIZOCOEL (nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem),
• PSEUDOCOCEL (ve schizocelu je potlačen parenchym a vzniká dutina vyplněná mízou),
• COELOM (pravá tělní dutina), např. měkkýši, kroužkovci, členovci
Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminthes)
• schizocoel
• žijí volně (ve vodě, v půdě) i paraziticky
• mají dvoustranně souměrné, zploštělé tělo
• prostor mezi ektodermem a entodermem je vyplněn MEZENCHYMem
• pohybují pomocí kožně svalového vaku
• u parazitů vůbec není trávící soustava
• vylučovací soustava = PROTONEFRIDIE – plaménková buňka a bičíky
• Trávicí soustava -= gastrovaskulární s jedním otvorem pro přijímání i vyvyrhování
• nervová soustava je gangliová provazcovitá, tvořená mozkovou zauzlinou a nervovými provazci
• Miskovité oči, chemoreceptory
• Dýchání povrchem těla
• jsou to hermafroditi
• Třída: PLOŠTĚNKY
• žijí ve vodě či vlhké půdě
• živí se dravě
• mají miskovité oči (buňky, které reagují na světlo)
• provazcovitá nervová soustava
• trávící soustava je dutina
• pohyb umožňuje řasinkový epitel pokožky a svaly podkožního tuku
• mají výraznou regenerační schopnost
• mohou se rozmnožovat nepohlavně (dělením)
i pohlavně (sladkovodní přímý vývoj, mořské nepřímý vývoj)
• bioindikátory čistoty prostředí
• ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční
• Třída: MOTOLICE
• parazité s nečlánkovaným tělem
• mají složité vývojové cykly, dospělci parazitují na obratlovcích
• na břišní straně těla mají dvě přísavky
• ústní přísavka – svalnatý hltan
• břišní přísavka
• ontogenetická regrese – smyslových a pohybových orgánů, anaerobní dýchání
• progresivní – kutikula, vysoce výkonné pohlavní ústrojí
• Motolice jaterní – dospělec parazituje v játrech ovcí (i skotu a člověka), způsobuje trávící poruchy, až úhyn, mezihostitelem je plž bahnatka malá
• Vývojový cyklus motolice jaterní: v játrech ovce dojde k oplození vajíček - oplozená vajíčka jdou do žlučovodů, se žlučí poté do střev a s výkaly z těla ven - mění se v pohyblivou larvu, ta pronikne do plže bahnatky malé - změní se v klidové stadium - následně se změní v larvu – opustí mezihostitele – přichytí se na rostlinách a tvoří cysty –pronikne opět do trávící soustavy ovce
• Krevnička močová – způsobuje nemoc bilharziozu – projevuje se těžkými záněty močového měchýře
• Třída: TASEMNICE
• parazité žijící ve střevech obratlovců, hostitelem jsou obratlovci, mezihostitelem bezobratlí
• tělo je kryto kutikulou, aby se tasemnice v těle nerozložila a tvoří ho -
• hlavička (SCOLEX) s přísavkami a háčky. Věněc příchytných háčků – rostrum – poznávací znak při určování
• krček a ploché články (proglotidy), tělo dosahuje délky i několik metrů
• živiny přijímají celým povrchem těla
• anaerobní dýchání, redukce svalového vaku - ochablá
• hermafroditi s nepřímým vývojem, protenadričtí
• spermie se tvoří v předních článcích, oplodňují zadní vajíčka – poslední články už pouze oplozená vajíčka – odštěpují se
• Tasemnice dlouhočlenná - v dospělosti parazituje v tenkém střevě člověka, mezihostitelem je prase domácí
• po pozření se vylíhne onkosféra – ve svalech vytvoří váčky - boubele
• Měchožil zhoubný – žije ve střevě šelem, mezihostitelem může být např. ovce, skot nebo člověk, ekosféra se usazuje v játrech či v plicích a tvoří boubel obřích velikostí (až 40cm)
• Škulovec široký – konečným hostitelem je člověk mezihostitelem je buchanka a ryba
• Tasemnice bezbranná – parazituje na lidech
• Řemenatka ptačí
Prvoústí s Pseudocoelomem
Kmen: HLÍSTI
• válcovité tělo, nečlánkované, žijí volně nebo paraziticky
• tělo je pokryto silnou vrstvou kutikuly, která je chrání před účinky trávících enzymů hostitele
• mezi entodermem a ektodermem je dutina vyplněná tekutinou, tělo je dosti tvrdé a zároveň pružné
• pohybují se pomocí kožně svalového vaku
• trávící soustava – trávicí trubice (i s řitním otvorem)
• nervová soustava – gangliová, tvořená mozkovou zauzlinou a nervovými provazci
• Anaerobní dýchání – zplodiny se hromadí v pseudocoelomu
• Gonochoristé s přímým i nepřímým vývojem
• Ústa vybavena kutikulárními zuby
• HLÍSTICE
• svalovec stočený (jeho larvy žijí spirálně stočené ve svalech)
• způsobují trichinelózu: střevní léčitelná fáze a svalová neléčitelná
• vlasovec mízní - v mízní soustavě, způsobují poté elefantiázu – důsledek ucpávání uzlin
• vlasovec oční – oční záněty a nádory kúže
• nitkovci - žijí ve svalech prasete domácího i divokého
• ŠKRKAVKY
• škrkavka dětská – parazituje v tenkém střevě člověka, nakaženy bývají hlavně děti (vajíčka s výkaly z těla ven – poté s potravou do zažívacího traktu – larvy se dostávají přes stěnu tenkého střeva do krve – poté do jater a plic – poté vykašlaní – polknutí hlenu – v tenkém střevě dospívají)
• až 40 cm
• ascaridóza – nechutenství, zvracení, bolesti hlavy
• roup dětský
• oxyurinóza
• HÁĎÁTKA
• háďátko řepné – žije v kořenovém systému řepy
• háďátko pšeničné
• vířník - mikroskopičtí živočichové s vířivým aparátem kolem ústního otvoru, dobře snášejí nepříznivé podmínky, jsou součástí planktonu, důležitá složka potravy mladých ryb
prvoústí Coelomoví
Kmen: MĚKKÝŠI (Mollusca)
• mají měkké nečlánkované tělo
• žijí převážně ve vodě, někteří na souši
• tělo tvoří hlava (u mlžů chybí), svalnatá noha (k pohybu) a útrobní vak, jehož hřbetní strana vybíhá v kožní záhyby, tzv. plášt vylučující schránku (nejčastěji jednoduchá ulita nebo dvojitá lastura)
• trávící soustava - ústní otvor (radula), slinné žlázy, trávící soustava, vyvinutá slinivkojaterní žláza
• cévní soustava – otevřená, srdce
• dýchací soustava – žábry nebo plicní vaky
• vylučovací soustava – metanefridie
• nervová soustava – gangliová, navzájem propojená
• smysly – většina má oči, hmatová tykadla
• Třída: PLŽI
• vodní i suchozemští
• mají typicky vytvořenou hlavu s tykadly a očima
• mají dobře vyvinutou nohu, útrobní vak
zpravidla stočený do spirály a krytý ulitou (někdy chybí)
• podtřída: PŘEDOŽÁBŘÍ – žábry umístěné před srdcem, převážně mořští, jeden pár tykadel, většinou gonochoristé
• bahenka živorodá
• homolice středomořská (mramorovaná ulita)
• ostranka jaderská (ježatá ulita)
• podtřída: ZADOŽÁBŘÍ – žábry za srdcem, mořští, redukovaná schránka, hermafroditi
• zej obrovský – tzv. mořský zajíc
• podtřída: PLICNATÍ – sladkovodní nebo suchozemští, dýchají plicními vaky,
• SPODNOOCÍ (oči na bázi tykadel) –
• plovatka bahenní,
• bahnatka malá
• Okružák ploský
• STOPKOVÍ (oči na 2, páru tykadel) -
• hlemýžď zahradní,
• páskovka hajní,
• slimák největší – nemá ulitu
• slimák popelavý
• plzák lesní
• Třída: MLŽI
• mořští i sladkovodní, nemají zřetelnou hlavu
• lastura
• tělo je zploštělé a kryté dvěma lasturami, nezřetelná hlava, otvor přijímací a otvor vyvrhovací
• dýchají žábrami
• nemá slinné žlázy
• nervová soustava - statocysta, osfradium (ústředí čichové)
• sladkovodní –
• škeble rybničná,
• perlorodka říční
• mořští – srdcovka jedlá,
• ústřice jedlá,
• slávka jedlá,
• perlotvorka mořská
• Třída: HLAVONOŽCI
• nejdokonalejší měkkýši žijící pouze v moři, dýchají žábrami
• hlava je zřetelná, noha je přeměněna na svalnatou nálevku a v ramena na hlavě
• schránka je většinou redukována
• dravci jsou schopni rychlého pohybu pomocí ramen
• mají velkou mozkovou zauzlinu a dokonalé komorové oko
• gonochoristé s pohlavním dimorfismem (samečkové jsou menší), u samců se jedno z ramen mění v kopulační orgán, který se někdy odděluje od těla a je velmi pohyblivý, v rameni jsou spermie
• loděnka hlubinná, sépie obecná, chobotnice obecná, krakatice obrovská (až 30m)
• Kmen: KROUŽKOVCI
• mořští, sladkovodní i suchozemští živočichové
• mají červovité, stejnoměrně článkované tělo
• na povrchu mají jednovrstevnou pokožku se žlázovými buňkami, pohyb zajišťuje podkožní vak
• mezi ektodermem a entodermem je tekutinou vyplněná dutina, v níž jsou uloženy cévy a pohlavní orgány - druhotná tělní dutina – coelom
• trávící soustava – trávicí trubice (ústní dutina, hltan, střevo, řitní otvor)
• cévní soustava – uzavřená, hřbetní a břišní céva navzájem spojeny
• dýchací soustava – mají žábry nebo dýchají celým povrchem těla
• vylučovací soustava – metanefridie
• nervová soustava – žebříčkovitá
• smysly – většina má oči, hmatová tykadla, chemoreceptory
• vývoj přímý i nepřímý
• Třída: MNOHOŠTĚTINATCI
• mořští, dýchají žábrami
• na každém článku mají výběžky opatřené štětinkami k pohybu
• vývoj nepřímý přes larvu trochofora
• nereidka hnědá,
• palolo zelený,
• afroditka
• Třída: OPASKOVCI
• tvoří typický opasek
• zduřelé tělní články s kožními žlázami umožňují rozmnožování
• většinou sladkovodní nebo suchozemští
• Podtřída: MÁLOŠTĚTINATCI – 4 svazky štětinek na každém článku,
mají velkou regenerační schopnost, v pokožce mají světločivné a hmatové buňky
• trávicí soustava –vápenaté žlázy – neutralizace huminových kyselin
• exkreční epitel – hromadí v sobě tělu škodlivé látky – odloupnutí
• tyflosolis
• Žížala obecná – podílí se na tvorbě humusu, provětrává půdu
• Nitěnka obecná – žije v bahně, indikátor silně znečištěných vod
• Podtřída: PIJAVICE – mají shora zploštělé tělo, vnější parazité, většinou bez štětinek, se dvěma přísavkami, pohybují se volným plaváním, píďalkovitě
• Pijavka lékařská – používaná ve středověku k odsávání krve nemocným
• Pijavka koňská
Žádné komentáře:
Okomentovat