• Vývoj a charakteristické znaky
• eukaryotické mnohobuněčné organismy
• převážně autotrofní, druhově pak heterotrofní
• jejich tělo (KORMUS) je rozlišeno na kořen, stonek, list (pouze u primitivnějších mechorostů je zachován stupeň stélky
• na rozdíl od řas žijí a přizpůsobily se životu na souši - mají dokonalá vodivá pletiva (kromě mechorostů)
• rodozměna - nejčastěji různotvará u recentních (současných) = heteromorfní
• sporofyt výrazně větší než gametofyt (u fosilních – neživých - je tomu naopak)
• u nižších je k oplození nutná voda
ŘÍŠE PODŘÍŠE ODDĚLENÍ TŘÍDA
Vyšší rostliny (Cormobionta) Mechorosty (Bryophyta) Játrovky (Marchantiopsida)
Mechy (Bryopsida)
Plavuně (Lycopodiophyta)
Rhyniofyty (Rhyniophyta)
Přesličky (Equisetophyta)
Kapradiny (Polypodiophyta)
Cykasy (Cycadophyta)
Nahosemenné rostliny (Pinophyta) Jinany (Ginkgoopsida)
Jehličnany (Pinopsida)
Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta) Dvouděložné (Magnoliopsida)
Jednoděložné (Liliopsida)
• Přehled skupin
• Oddělení: RHYNIOFYTY (RHYNIOPHYTA)
o známy od siluru do devonu – vymřelé
o výskyt na rozhraní vody a souše
o tělo je tvořeno jedním orgánem = stonkem
- nadzemní
- podzemní
o dnes existují rostliny jim podobné, žijící a rostoucí v tropech a subtropech - PSILOFYTY
o nemají listy, mají pouze vychlípeniny z pokožkových buněk
o mají dřevostředný cévní svazek
o telom:
- sterilní
- fertilní: rozmnožování výtrusy, výtrusnice = nese výtrusy
o rozmnožování: z výtrusů vyrůstá gametofyt nesoucí samčí a samičí pohlavní orgány (GAMETANGIA) → buňky splynou → vytvoří zygotu a z ní pak vzniká nová rostlina
o stejnotvará rodozměna = izomorfní
1. Aglaophyton major
2. Cooksonia pertoni
3. Asteroxylon mackei
• Oddělení: MECHOROSTY (BRYOPHYTA)
o výtrusné rostliny
o existuje asi 25 000 druhů
o zpravidla suchozemské výtrusné, nejčastěji vlhkomilné rostliny
o rostou na nejrůznějších podkladech, např. v lese, na skalách, na borce
o zabraňují erozi půdy, zadržují vodu, podílejí se na vzniku rašeliny
o stavba těla:
- tělo mechorostů je tvořeno stélkou, která může být:
• lupenitá
• rozlišená na lodyžku (KAULOID) s lístky (FYLOIDY) a připevněna k podkladu příchytnými vlákny (RHIZOIDY)
- na povrchu kryto kutikulou
- s výjimkou mechu ploníku obecného (dlouhý až 30m) nemají vodivá pletiva
o rozmnožování:
- k oplození vaječné buňky spermatozoidem dochází ve vodním prostředí
- v jejich životním cyklu převažuje gametofyt nad sporofytem = heteromorfní rodozměna
- typická je pro ně výrazná rodozměna:
• GAMETOFYT (HAPLOIDNÍ): z výtrusnice (tobolky) vypadne jednobuněčný haploidní výtrus, z kterého vyklíčí prvoklíček (PROTONEMA), z něho pak vyrůstá mechová rostlinka a na ní: na jedné straně samčí pohlavní orgány - PELATKA (ANTHERIDIUM), která produkuje spermatozoidy (pohyblivé); na druhé straně samičí pohlavní orgány - ZÁRODEČNÍK (ARCHEGONIUM) z nichž vzniká jedna vaječná buňka – oosféra (nepohyblivá)
• SPOROFYT (DIPLOIDNÍ): jeho základem je zygota vznikající splynutím pohlavních buněk, z nichž se vyvíjí štět s tobolkou (capsulou), v tobolce vznikají redukčním dělením výtrusy, výtrus vypadne a vše se znovu opakuje
- množí se vegetativně (mechové koberce): rozpadem prvoklíčku nebo úlomky mechové rostlinky; někdy tento způsob rozmnožování převládá (zejména v období sucha)
• Třída: JÁTROVKY (Marchantiopsida)
o primitivnější třída mechorostů
o gametofyt (stélka) je
- lupenitá s rhizoidy
- listnatá: rozlišený na rhizoidy, kauloidy (lodyžky) a fyloidy (lístky)
o fyloidy jsou ve dvou řadách bez středního žebra
o mají pohárky sloužící k nepohlavnímu rozmnožování
o rozmnožují se i pohlavně: mají redukovaný prvoklíček
o tropické játrovky patří k nejvýznamnějším stromovým epifytům (žijí na nich, ale neparazitují)
1. Porostnice mnohotvárná
- lupenitá stélka
- nepohlavní rozmnožování: rozmnožovací tělíska jsou v pohárcích na stélce
- vyskytují se ve velmi vlhkých prostředích
• Třída: MECHY (Bryopsida)
o 15 000 druhů, vláknitý či lupenitý prvoklíček
o spirální olistění, lístky mají střední žebro
1. Ploník obecný - ve středu lodyžky - pruh s vodivými pletivy
- tobolka = kryta víčkem, otevírá se čepičkou - druh pohybu - v jejímž ústí je řada zoubků reagující na vzdušnou vlhkost
- vyvinuta vodivá pletiva
2. Rašeliník (Sphagnum)
- je nejpůvodnější, na bázi odumírá (nahoře roste)- rašelina, malé lístky. Vyskytuje se obvykle na vlhkých stanovištích, kyselých půdách. Pokrývá až 1% povrchu Země
- přeslenitě se větvící stonky. Fyloidy se skládají z dvou typů buněk:
i. hyalocyty –velké bezbarvé schopné pojmout mnoho vody - zásobárna
ii. chlorocyty – obsahují mnoho chroroplastů – asimilační funkce
- nemá rhizoidy a v lístku nemá střední žebro
- Vytváří rašelinu:
i. Dříve jako palivo
ii. Zemědělství – do půdy pro zlepšení schopnosti uchovávat vlhkost
iii. Léčebné zábaly
iv. Rašelina konzervuje spoustu dříve žijících organismů -> paleontologie
- buňky: mrtvé - hyalocysty (H2O za deště, vzduch za sucha), živé – chlorocysty
3. Měřík (Mnium) - kulaté lístky
4. Bělomech sivý - jehličnaté lesy
5. Rakyt cypřišovitý - kmeny stromů
6. Pramenička rakouská – vodní mech
7. Zkrutek vláhojemný - hruškovité tobolky
8. Ploník ztenčený
9. Travník Schreberův - v trávě
10. Prutník stříbřitý - na zídkách
11. Dvouhrotec chvostnatý
• Třída: HLEVÍKY
o Hlevík polní
VYŠŠÍ ROSTLINY – CORMOPHYTAE – novější taxonomické pojetí
PROGRESIVNÍ ZNAKY
1. Cévní svazky - většinou pouze tracheidy a sítkovice, u Hasivky orličí nebo Vranečků už i tracheje
2. Syntéza lygninu – lepší funkce stavebních pletiv
3. Heteromorfní rodozměna – redukce gametofytu
4. Oproštění od vodního prostředí
• Oddělení: KAPRAĎOROSTY
o Pravé orgány: kořen, stonek, list, Výtrusné rostliny
o Listy – podle velikosti
- Mikrofyly – čárkovité nebo šídlovité
- Megafyly – vícenásobně zpeřené
o Listy podle funkce
- Trofofyly – listy asimilační
- sporofyly – listy výtrusné
- trofosporofyly – obojí funkce
o 20 000 druhů
o Rozvoj již v prvohorách -> dnes fosilní paliva
o Rozmnožování :
- především pomocí výtrusů
1) stejnovýtrusné rostliny – není poznat zdali samčí nebo samičí
2) různovýtrusné rostliny – mikrospory a megaspory – 2 druhy prokelů
- rodozměna – k oplození dochází ve vodě nebo vlhku
1) výtrus – spora vyklíčí v prokel – 1n
2) vznik gametangií – samčí antheridia, samičí archegonia – 1n
3) splynutí gamet – vznik zygoty – 2n
4) samotná rostlinka – 2n – vytvoří výtrusnice - ve výtrusorodém pletivu redukčním dělením vznikají spory
• Třída: PLAVUNĚ
o Velmi staré (již od siluru), stromové formy vymírají v permu, křovité v druhohorách, dnes pouze bylinné
o u nás zákonem chráněné
o sporofyt převažuje nad gametofytem
o mají plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený plazivý stonek, porostlý drobnými listy
o na koncích větví stonků vyrůstají výtrusné lístky (sporofyly), na jejichž svrchní straně bývají umístěny výtrusnice (sporangia), v nichž se tvoří výtrusy (spory)
o sporofyly mohou být uspořádané do výtrusnicových klasů
o rozmnožování:
- ze spory se vyvíjí podzemní prokel, který se živý saprofyticky
- po několika letech se na něm vytvoří gametangia
- z oplozené vaječné buňky vyroste sporofyt a gametofyt brzy odumře
1. Plavuň vidlačka
2. Vraneček brvitý
• Třída: PŘESLIČKY
o vytrvalé výtrusné cévnaté rostliny
o mají plazivé oddenky a duté, přeslenité větvené stonky
o pokožka je inkrustována oxidem křemičitým
o drobné šupinovité listy bývají pochvovitě srostlé
o některé přesličky (přeslička rolní) tvoří v jednom vegetačním období dva typy lodyh – jarní nezelené (nesou výtrusnicový klas) a letní zelené (tvoří zásobní látky ukládající se v kořenu)
o rozmnožování
o výtrusy jsou kulovité, jejich vnější vrstva se dělí na čtyři dlouhé haptery (pentlice), které se vlivem změn vlhkosti vzájemně splétají a výtrusy se tak rozšiřují
o prokly nesou bud pelatky nebo zárodečníky
1. Přeslička rolní – jarní nezelená lodyha odumírá a je nahrazena letní zelenou lodyhou
2. Přeslička lesní – se hojně vyskytuje v lesích, má jeden typ lodyhy
• Třída: KAPRADINY
o vytrvalé výtrusné cévnaté rostliny
o byliny nebo dřeviny (dnešní zástupci jsou převážně byliny, v tropech rostou i stromovité druhy)
o stonky jsou plné, nečlánkované, často jsou přeměněny na oddenky, ze kterých vyrůstají adventivní kořeny
o listy jsou velké
o na rubu nebo okraji listů se seskupují výtrusnice v tzv. výtrusnicové kupky, mohou být chráněny blanitou ostěrou
o výtrusnice jsou po obvodu opatřeny prstencem – řadou ztloustlých buněk
o rozmnožování
- výtrusy klíčí ve vlhku v zelené srdčité prokly
- spermatozoidy jsou mnohobičíkaté
1. Kapraď samec
2. Papratka samičí
3. Osladič obecný
4. Hasivka orličí
5. Sleziníky
Žádné komentáře:
Okomentovat