• Charakteristika
• Eukaryotní organismy; jedno- i mnohobuněčné
• Tělo tvoří STÉLKA = THALLUS – nerozlišené tělo, nedochází k diferenciaci pletiv, neobsahuje cévní svazky
• Autotrofní – fotosyntetizující organismy
• Vodní (sladkovodní i mořské) i suchozemské organismy, významní producenti organické hmoty ve vodě, součást fytoplanktonu, výjimečně paraziti
• Rozmnožování:
o Vegetativní (dělením, rozpadem kolonií nebo mnohobuněčných stélek)
o Nepohlavně (sporami: zoospory = pohyblivé, aplanospory = nepohyblivé)
o Pohlavně (spojení gamet)
- U ruduch, chaluh a zelených řas dochází k METAGENEZI (rodozměně): GAMETOFYT = haploidní stélka, na které vznikají GAMETANGIA, v nichž se tvoří pohlavní buňky = GAMETY. Splynutím gamet vzniká ZYGOTA, na které se tvoří výtrusnice = SPORANGIA. Ve výtrusnicích meiotickým dělením vznikají haploidní výtrusy (SPORY). Ze spor vyrůstá GAMETOFYT
- Izogamie (gamety velikostně i vzhledově stejné, liší se fyziologicky)
- Anizozgamie (samičí gameta je větší než samčí)
- Oogamie (výrazně větší nepohyblivá samičí gameta = OOSFÉRA)
• Typy stélek (thallus)
• MONADOIDNÍ – BIČÍKATÁ
o jednobuněčná, jednojaderná, často kapkovitý tvar
o na předním konci nese bičíky, má světločivnou skvrnu = stigma
o nemají buněčnou stěnu, na povrchu je pelikula = periplast
o př. krásnoočka, zelenivky
• RHIZOPODOVÁ - MĚŇAVKOVITÁ
o jednobuněčná, jedno i vícejaderná
o má panožky = pseudopodie
o nemá buněčnou stěnu
o př. Zlativky
• KOKÁLNÍ – KULOVITÁ
o jednobuněčná, jednojaderná
o na povrchu buněčná stěna
o málo pohyblivé – nemá bičíky
o př. rozsivky, zelenivky
• TRICHÁLNÍ – VLÁKNITÁ
o mnohobuněčná vláknitá
o jednoduché nebo rozvětvené
o př. zelenivky
• HETEROTRICHÁLNÍ
o podobná trichální, ale vlákna jsou morfologicky a funkčně rozlišená (poléhavá a vzpřímená vlákna)
o Př. Kadeřnatka
• SIFONÁLNÍ - TRUBICOVITÁ
o vláknitá nebo vakovitá stélka
o jednobuněčná mnohojaderná buňka s buněčnou stěnou
o př. trubicovky
• SIFONOKLADÁLNÍ
o mnohobuněčné vlákno z mnohobuněčných buněk s buněčnou stěnou
o vláknité nebo vakovité, větvené nebo jednoduché
o př. žabí vlas
• PLETIVNÁ
o mnohobuněčná, nejvýše organizovaná
o ruduchy, chaluhy
• SYSTÉM
• ODDĚLENÍ: RUDUCHY (RHODOPHYTA)
o patří k nejstarším rostlinám na Zemi
o stélka – většinou mnohobuněčná – vláknitá, pletivná
o obsahují chlorofyl a a d, barviva: fykoerytrin (červené) fykocyanin (modrý), karotenoidy
o rozmnožování – dělení a rozpad stélky, výtrusy nebo oogamií
o žijí převážně v teplých mořích, mohou růst i ve větších hloubkách, díky modrému fytocyaninu
o Rosolenka – vyluhováním buněčných stěn se získává agar – surovina pro potravinářský a farmaceutický průmysl, mikrobiologii (želé, živné půdy)
o Potěrka žabí símě – horské potoky, pletivné stélky podobné žabím vajíčkům, žije u nás
o Korálovka – pobřeží tropických moří, silně inkrustované buněčné stěny – tvorba korálových útesů
• ODDĚLENÍ: HNĚDÉ ŘASY (CHROMOPHYTA)
o Chlorofyl a a c, barviva: fukoxantin (hnědý), karoten
o Sladkovodní i mořské
o Třída: ZLATIVKY (CHRYSOPHYCEAE)
o rozšířené hlavně v čistých sladkých vodách, součástí planktonu
o stélka – monadoidn, rhizopodová
o někdy mají křemitou schránku (mořské druhy)
o Dinobryon – keříčkovité trsy v rybnících
o Třída: ROZSIVKY (BACILLARIOPHYCEAE)
o známé z dávných geologických období Země – fosílie z nahromaděných schránek tvoří hmotu = křemelina = diatomit – použití k výrobě dynamitu, filtrů, izolační materiály
o složka mořského i sladkovodního planktonu (bioindikátory), žijí jednotlivě i v koloniích
o stélka – kokální, mají dvojdílnou, průsvitnou, křemitou schránku: horní větší část = víčko = epithéka, překrývá spodní menší část = hypothéku, štěrbina mezi nimi ryphé
o rozmnožování – nepohlavní – dělení buněk – dceřiné buňky získají po 1 části schránky, menší část - vždy hypothéku si dotvoří (jedna z buněk je menší), dělení se několikrát opakuje, až do určité minimální velikosti buněk, pak nastává pohlavní rozmnožování
o Diatoma – řetízkové kolonie, rozsivková hornina
o Člunovka – hojný druh ve všech vodách
o Astorionella – hvězdicovité kolonie
o Pinnularia – ve velkém množství v mořích znečistěných N a P – znemožňuje koupání
o Třída: CHALUHY (PHAEOPHYCEAE)
o téměř všechny mořské, evolučně nejpokročilejší hnědé řasy
o stélka pletivná nebo trichální, až několik metrů dlouhé (60 i více metrů), nadlehčují je plovací měchýře vyplněné oxidem uhličitým
o hromadí jód, využívají se jako hnojivo, palivo, potravina, výroba sody a potaše (K2CO3)
o rozmnožování – vegetativní, nepohlavní (zoospory) i všechny druhy pohlavního
o Bobulák – chladná moře, stélka až 100m, přisedlý, ale dosahuje až k hladině
o Chaluha bublinatá – na pobřeží severní Evropy
o Čepelatka , Chaluha FUCUS , Hroznovice
o ODDĚLENÍ: KRÁSNOOČKA (EUGLENOPHYTA)
o monadoidní stélka (2 bičíky), pulzující vakuola, povrch tvořen zahuštěným protoplastem = periplastem, světločivná skvrna (stigma)
o chlorofyl a a b, barviva: karoten, xantofyl, v důsledku ztráty chlorofylu se někteří zástupci vyživují heterotrofně (proto jsou i součástí zoologického systému-rostlinní bičíkovci)
o jsou hlavně sladkovodní (ve znečištěných vodách) – samočištění vod
o rozmnožují se podélným dělením buněk
o Krásnoočko zelené , Krásnoočko štíhlé
o ODDĚLENÍ: ZELENÉ ŘASY (CHLOROPHYTA)
o Pravděpodobně se z nich vyvinuly vyšší rostliny
o Všechny typy rozmnožování
o Chlorofyl a a b, barviva: karoten, xantofyly
o nejpočetnější a nejrozmanitější skupina řas
o žijí v planktonu a bentosu sladkých vod, v moři při pobřežích, ale i v půdě, na kůře stromů a v symbióze s lišejníky
o buněčná stěna je z celulózy, často prostoupena uhličitanem vápenatým
o pokud mají stigma, je ve chloroplastech
o v plastidech se často vyskytují pyrenoidy = tělíska, v nichž se tvoří škrob
o Třída: ZELENIVKY (CHLOROPHYCEAE)
o Jednobuněční bičíkovci i stélkaté řasy
o Hlavní primární producenti sladkých stojatých a pomalu tekoucích vod (společně se sinicemi)
o Snadná kultivace v laboratoři -> využívány pro výzkum fotosyntézy, genetika
o Nepříznivá období mohou přežívat ve formě hypnospory.
o Žijí volně nebo v koloniích případně cenobiích
- Kolonie – soubor buněk držících pohromadě pomocí slizových obalů. Často zahrnuje i jedince pocházející z více generací. Méně dokonalé.
- Cenobium – složitější pravidelně uspořádané soubory. Všechny buňky patří k jedné generaci. Například u druhu Váleč koulivý. Teorie – kolonie a cenobia jsou předstupněm při vzniku mnohobuněčnosti.
1. Pláštěnka – žijí jednotlivě, někteří zástupci obsahují červené barvivo – krvavé zbarvení sněhu v horách a polárních krajích
2. Váleč koulivý – tvoří cenobia = složitější pravidelně uspořádaný soubor - jedna generace, viditelný okem
3. Zelenivka – žije jednotlivě nebo ve shlucích v mělké vodě, v půdě a v symbióze s živočichy (nezmar zelený), houbami a lišejníky, obsahuje mnoho vitamínů B, C, K
4. Kadeřnatka – přisedlá vláknitá stélka
5. Porost locikový = mořský salát – listovitá stélka, pobřežní oblasti evropských moří – potravina
6. Zrněnka - kokální stélky tvoří jen tenká vlákna, shluky, ale může být i jednotlivá buňka, vytváří povlaky na zemi, kamenech a kůře stromů
• Třída: SPÁJIVKY (CONJUGATOPHYCEAE)
o pouze sladkovodní
o stélka – jednobuněčná nebo mnohobuněčná nevětvená vláknitá stélka
o rozmnožování
- spájení = konjugace – dvě vlákna se k sobě přiblíží a protoplasty vegetativních buněk splynou – vnikne tlustostěnná zygospora
- nepohlavně – dělení nebo rozpad stélky
o Šroubatka , Jařmatka , Dvojčátkovité řasy , Vřetenovka , Krásivka , Hvězdulka
• Třída: TRUBICOVKY (BRYOPSIDOPHYCEAE)
o většinou mořské organismy
o stélka – sifonokladální nebo trubicovitá
o Žabí vlas
• Třída: PAROŽNATKY (CHAROPHYCEAE)
o Nejvýše organizované zelené řasy
o Vzpřímená pletivná stélka rozlišená na kauloid, fylomy a rhizoidy (obsahuje CaCO3)
o v čistých, sladkých stojatých vodách
o tvarem připomínají přesličky
o rozmnožování – vegetativně nebo oogamicky …NEPOHLAVNĚ POMOCÍ SPOR SE NEROZMNOŽUJÍ
1. Parožnatka – i v brakických vodách
2. Lesklenka – často v akváriích
• Význam řas
• důležitá součást vodních ekosystémů – plankton, bentos (biocenóza stojatých vod), ale i složkou edafonu
• produkují kyslík – umožňují život vodních aerobních organismů
• samočištění vod – př. Krásnoočka
• složka potravy, krmivo pro zvířata, hnojivo
• získávají se z nich různé látky – karagen (zhušťovadlo), agar, z popeloviny se vyrábí soda a potaš
• křemelina (usazené schránky rozsivek) se používá ve stavebnictví, na výrobu skla izolačních hmot
Žádné komentáře:
Okomentovat