ŠELMY:
Masořravci s úplným chrupem -uzpůsobené k lovu živé kořisti. Mají dokonalé smysly -čich, sluch, zrak-vidění i za šera. Klíční kost je zakrnělá a nebo chybí.
Šelmy rozdělujeme na šelmy pozemní a ploutvonožce, obývající moře.
Pozemní: charakteristickým znakem -prodloužené špičáky a zvětšené trháky (poslední horní třenový zub a první dolní stolička). Tyto zuby mají ostré okraje -ukusovaní kořisti.
Kunovití: jsou většinou menší šelmy protáhlého tvaru těla s krátkými končetinami. Našlapují na prsty nebo na polovinu chodidla. Poblíž řitního otvoru mají pachové žlázy -vystřikují páchnoucí sekret při podráždění (skunk,tchoř)
U nás žijí dva druhy kun: kuna lesní a kuna skalní. Naší nejhojnější kunovitou šelmou je lasice kolčava, hranostaj:charakteristické bílé zimní zbarvení s černou špičkou ocasu- jeho letní srst je hnědá.
Ze dvou druhů tchořů se tchoř stepní u nás rozšířil teprve v nedávné minulosti. Všežravý jezevec lesní si vyhrabává rozsáhlé podzemní systémy doupat. Vydra říční je vázána na vodu,mezi prsty má plovací blánu .Hlavně se živí rybami.
Medvědovití: byli v naší fauně zastoupeni jediným druhem - medvědem hnědým, který nyní žije nejblíže v hlubokých lesích na Slovensku. Byla to naše největší šelma . Našlapuje na celá chodidla . Živí se rostlinnou i živočišnou potravou.
Psovití: zahrnují poměrně štíhle stavěné šelmy s vysokými končetinami. Našlapují na prsty a drápy nemají zatažitelné. Obličejová část lebky je protažená. Řada druhů žije ve smečkách, kořist loví štvaním. Samotářsky žije, kromě období rozmnožování - liška obecná, vlk-udržel se na Slovensku.
Kočkovité šelmy: kočka divoká a rys ostrovid, charakteristickým znakem kočkovitých šelem jsou: zkrácená obličejovíá část lebky, velké oči a u většiny zatažitelné drápy
Velké kočky: vAfrice a v Asii žije levhart, kterému je podobný americký jaguár, tygr obývá v několika rasách Asii, lev Afriku. Ke kořisti se většinou plíží velice pomalým pohybem a v poslední fázi ho překvapí rychlým útokem. Gepard je při útoku schopen vyvinou vůbec nejvyšší rychlost ze všech suchozemských savců.
Ploutvonožci: zahrnují šelmy, které se druhotně přizpůsobily životu ve vodě. Odlišují se vnějšími znaky, rozdíly ve vnitřní stavbě jsou mnohem menší. Končetiny nabyli ploutvovitého tvaru, zadní jsou při plavání namířeny dozadua nahrazují ocasní ploutev. Jako tepelná izolace slouží tlustá vrstva podkožního tuku. Často žijí ve velkých společenstvech
Lachtani mají zachovány ušní boltcea mohou ještě postavit zadní nohy pod tělo.
Tuleni ušní boltce nemají ,zadní nohy slouží již jako kormidlo a po zemi se pohybují plazením.
CHOBOTNATCI:
Jedinými zástupci chobotnatců jsou slon africký a slon indický. Jejich horní řezáky jsou přeměněny ve vyčnívající kly .Stoličky fungují postupně během života - v každé polovině čelistí se vymění za život 6 stoliček, funkční je však vždy jen jedna .Chobot je vybaven komplikovanou svalovinou a na konci má 1-2 chápavé prstíky. Stavba končetin je sloupovitá, odpovídá vysoké hmotnosti těla . Některé prsty mají nahtovitá kopyta. Silná kůže je téměř lysá.Oba druhy žijí ve stádech-použití jako pracovní zvířata -ochočení indičtí sloni.
Žádné komentáře:
Okomentovat