Jan ČEP (1902 – 1974)
- vedle Vančury považován za největšího básníka české prózy. Dříve řazen k ruralistům, ale on sám s tím nesouhlasil. Pocházel ze severní Moravy, nedokončil FF v Praze, redaktor Melantrichu, překladatel. Roku 1948 emigroval do Francie, spolupracoval se stanicí Svobodná Evropa
- ZEMĚŽLUČ, LETNICE – soubory povídek
- HRANICE STÍNU - román
- jazyk autora je prostý, proud vyprávění přirozený, epická střídmost, charakteristika osob, míst a situací má sugestivní účinek
- jeho svět má 2 podoby – tu, kterou denně žijeme, a pak skrytou, tajemnou podobu posmrtné věčnosti prostředí děje – tradiční
RURALISMUS
- vztah k půdě (předpoklad existence), morální zkaženost z nedostatku vztahu k půdě, zhoubné působení městské civilizace, venkovský život – jediná spolehlivá základna (morální čistota)
- zobrazují venkov i s problémy – germanizace, průmyslová revoluce, ...
- důraz na tradice a rodinné vztahy, tíhnutí ke křesťanství konzervativci
- časopis Sever a východ
- programově se hlásili k severské literatuře
Žádné komentáře:
Okomentovat