Andrej BĚLYJ
- vlastním jménem Boris Nikolajevič Bugajev
- spisovatel a literární teoretik, teoretik symbolismu
- prózu budoval na snových motivech a pocitech úzkosti a důrazu na rytmus a zvuk vět
- studoval přírodní vědy, zajímal se o východní náboženství a filozofii
- „Popel“ – řešení společenských problémů (básnická sbírka)
- „Petrohrad“ – originální obraz Ruska jako jednoty (východ + západ), zobrazil v něm terorismus a satiricky zobrazil byrokracii
Michail ŠOLOCHOV
- jeho knihy byly vydávány za to nejcennější v Rusku, ke konci začala však jeho literatura upadat
- významný funkcionář strany, člen Akademie věd, ...
- „Tichý Don“ – dostal za něj Nobelovu cenu zobrazuje Velkou říjnovou revoluci rozporněji než bylo zvykem období Ruska 1912 - 1922
- „Donské povídky“ – hlavně o kozácích, zobrazení občanské války po revoluci, děj se odehrává v jedné rodině
- „Rozrušená země“ – námět kolektivizace venkova, hlavní postavou je předseda kolchozu, který je poslán na venkov aby šířil kolektivizaci
- „Osud člověka“ – pokus o rehabilitaci vojenských zajatců, také kritika fašismu
Ivan Alexejevič BUNIN
- nositel Nobelovy ceny za dílo „Život Arseněva“ – 5-ti dílný román řeka, částečně autobiografický
- „Míťova láska“ – velká láska studenta ke Káťi, zpočátku horlivá láska a pak hádky, ona se s ním rozejde a on se zastřelí
- „Pán za San Francisca“ – jede na lodi do Itálie, na lodi umírá, kapitán ho pošle zpět do jeho vlasti, ale tam pro něho není místo, plivou na něj, přesto že byl boháč
Žádné komentáře:
Okomentovat