Bankovnictví je nejvíce regulované odvětví v tržních ekonomikách, v centrálně řízených ekonomikách je direktivně řízeno.
Stanovení pravidel pro bankovní sektor a jeho regulaci není v rozporu s principy tržní ek.
1. Specifičnost bankovních institucí
regulace není nutná z hlediska cíle podnikání nebo vlastníků ale zejména z hlediska předmětu činnosti.
Odlišnosti od nebankovních institucí:
emise bezhotovostních peněz, množství peněz v oběhu je důležitou makroekonomickou veličinou
zajištění platebního styku v ekonomice, rozhodující podíl bank, životně důležité pro ekonomiku, pravidla a ochrana platebního styku
rozhodující podíl na zdrojích bank tvoří cizí zdroje (vklady), důvěra v BS, neúčast volných peněz v bankách zpomaluje hospodářský růst, nutná pravidla pro banky
specifická struktura A a P, dlouhodobější aktiva a krátkodobá pasiva, rozdíl od jiných subjektů, nutná proporce – likvidita
úpadek banky má horší důsledky než u jiných subjektů, široký rozsah vlivu banky v ekonomice, nutnost pojištění vkladů, CB a stát nemůže ponechat padnout velkou banku – důvěra v BS „to large to fail“
bankovnictví je oligopolní odvětví s vysokou ziskovostí, do bankovnictví nelze připustit subjekty s pouhou snahou o zisk a odchod z bankovnictví
vysoká ziskovost a tvrdá konkurence mohou vést k nadměrným rizikům, omezení regulací a dohledem – klasifikace úvěrů, rizikové váhy, kapitálová přiměřenost...
Žádné komentáře:
Okomentovat