Cílem kapitoly je vysvětlení základních pojmů a skutečností, které předurčují tržní a směnné procesy, které tvoří podstatu obchodní činnosti.
2.1 Vymezení pojmu a obsahu trhu
Obchodní činnost hraje v tržním mechanismu klíčovou roli. Správný obchodní mechanismus vytváří u statků a u výrobních faktorů (jako jsou práce, půda, kapitál, ...) rovnovážnou obchodní soustavu, která výrazně reguluje výrobu i spotřebu a to na základě nabídky a poptávky. Aby se utvořila zdravá proporcionalita tržního mechanismu je nutné vycházet z charakteristiky :
- p o t ř e b, které jsou zpravidla neomezené a odrážejí specifika ekonomických (tržních) subjektů
- s t a t k ů , které jsou omezené svými možnostmi a výrobními kapacitami.
Mohou být rozděleny na :
volné volně k dispozici všem (voda, vzduch,…)
veřejné určené pro širokou veřejnost, obtížně obchodovatelné (policie, justice, telekomunikační sítě, chodníky, …)
vzácné vytvářejí se tlaky na ekonomičnost statků z nutnosti recipročního zhodnocení
Jednou z nejdůležitějších součástí tržní soustavy je ekonomický systém, který specifikuje:
- strukturu výroby co vyrábět?
- alokaci výrobních zdrojů jak, jakým způsobem, z čeho?
- distribuční systém pro koho?
- s materiálním zbožím
- s nemateriálním zbožím
Aby ekonomický systém mohl účinně fungovat, musí být jeho části (subsystémy) koordinovány.
Koordinaci ekonomického systému a jeho subsystémů lze provést 3 způsoby:
1. pravidly, na základě zvyklostních práv
2. direktivně centrálním plánováním
3. tržním mechanismem
První dva způsoby jsou dostatečně známé z minulosti. Jediným, avšak ne zcela optimálním způsobem se jeví tržní mechanismus, který kromě výroby obsahuje zejména obchodní činnost.
Vymezení obchodní činnosti není jednoduché. Zpravidla autoři odborných publikací, kteří se zabývají studiem a rozborem obchodu, uvádějí „obchod jako výsledek (konečnou fázi) tržně peněžních vztahů mezi výrobci a spotřebiteli“. Tedy vztah mezi existujícími statky na jedné straně a existujícími potřebami na straně druhé tak, jak jsou charakterizovány v úvodu v rámci tržního mechanismu.
Předpokladem úspěšné obchodní činnosti jednotlivých tržních subjektů (zejména na straně nabídky podniků, firem) je komplexní studium mnoha vědních oborů:
- společenských věd
- sociologie
- psychologie
- zbožíznalství
- práva obchodního i občanského
- managementu
- oborů uměleckých a estetických.
Aby se správně pochopilo postavení obchodní činnosti je nutné zanalyzovat tržní subjekty tržního mechanismu ve spojení s nabídkou a poptávkou.
Tržní subjekty lze charakterizovat jako "jednotlivce", kteří tvoří navzájem skupinu:
d o m á c n o s t i (základní prvek poptávky - potřeb)
p o d n i k y (základní prvek nabídky - statků)
r o z p o č t o v é o r g a n i z a c e (prvky nabídky i poptávky)
s t á t (koordinátor)
Vazby mezi těmito subjekty jsou ve směně, tedy v obchodu.
Schematicky je možné znázornit tržní prostředí následovně :
Schéma č.1 Tržní prostředí s tržními (ekonomickými) subjekty
Legenda ke schématu č.1 :
1. Hlavní vazba mezi výrobci a spotřebiteli (domácnostmi), charakterizované nabídkou statků a poptávkou spotřebitelů.
Poptávka je konečnou fází transformací množiny potřeb podle následujícího schématu č.2.
Schéma č.2 Transformace potřeb na poptávku
Celý proces "filtrace" potřeb probíhá najednou a u všech subjektů tržního mechanismu.
2. U výrobců předpokládá tato vazba nejen znalost již uvedených vědních oborů, ale i celou sféru klasického marketingu, který zkoumá:
- výrobek (zboží)
- cenu
- odbytové cesty, místo prodeje
- propagaci a podporu prodeje
3. Vazba mezi výrobci a státní administrativou. Zde se jedná zejména o dotační a subvenční pravidla ze strany státního aparátu a daňovou povinnost podniků vůči státnímu rozpočtu. Stát se stává koordinátorem obou toků vazbami právními a regulačními opatřeními.
4. Vazba mezi státním rozpočtem a domácnostmi. Vyjadřuje sociální politiku státu, na druhé straně rovněž daňovou povinnost občanů.
5. Vazba mezi domácnostmi a rozpočtovými organizacemi (příspěvkovými - veřejně právními) je komplikovaná. Na jedné straně poskytují spotřebitelům placené služby (statky), na druhé straně občané platí daně do státního rozpočtu, z kterého jsou hrazeny náklady rozpočtových organizací. Tato vazba je sociálně orientovaná, protože mezi rozpočtové organizace dosud patří většina škol a zdravotních zařízení.
6. Vazba mezi podniky a rozpočtovými organizacemi (příspěvkovými - veřejně právními) má rovněž dvojjaký charakter. Podniky obchodují s rozpočtovými organizacemi (příspěvkovými - veřejně právními) se svým zbožím (službami), současně platí daně, které jsou zdrojem na pokrytí nákladů rozpočtových organizací.
7. Již zmíněná vazba státního rozpočtu s rozpočtovými (příspěvkovými - veřejně právními) organizacemi (dotace, subvence, ...), platí i zpětná vazba - daňová povinnost organizací vůči státu.
Celé tržně obchodní prostředí lze zjednodušeně charakterizovat:
1. Obchodními společnostmi a ostatními podnikatelskými subjekty.
2. Obchodními operacemi (vazbami, vztahy).
3. Obchodními technologiemi (logistikou, marketingem).
4. Možnostmi zahraničního obchodu.
Žádné komentáře:
Okomentovat