Svou povídku zalidnil autor celou řadou postav, které jsou nositeli různých charakterových vlastností. Ústřední postavou je Vít, syn sedláka Kopala z Krupína. Studuje v Praze a je to vzor všech ctností, ponořený do svého studia, bez jakýchkoli špatných myšlenek, nezištně pomáhající potřebným, žije skromně, až asketicky, zříkající se pozemských radostí. Dokonce uvažuje o kněžské dráze, až získá dostatečné světské vzdělání. Časem ale pochopí, že je pro něj nejvyšší služba vlasti a vlastenecky se snaží ovlivňovat lidi ve svém okolí, které vnímá jako schopné mnoho pro vlast udělat. Jedním z nich je Jan Burák, talentovaný řezbář, který ale potřebuje získat zkušenosti, a tak se vydává na zkušenou do Itálie. Plánuje to na tři léta, během kterých doufá, že získá zkušenosti a bude se moci oženit s Mařenkou Kopalovou, Vítovou sestrou, která ho rovněž miluje. Mezitím se na Krupíně sedlák Kopal, člověk prostý, ale snadno ovlivnitelný a toužící po obdivu a přepychu, rozhodne koupit nedaleké panství Brázdov. Tím se dostává do spletitých osidel intrik svého souseda mlynáře, svého důvěrníka, a justiciára z Brázdova a koňaře Flinka. Ti ho přesvědčují o výhodnosti koupi Brázdova a naivní a marnivý sedlák je ve všem poslouchá, odmítaje domluvy své ženy i syna. Zároveň se domluví s mlynářem, že sedlákova Mařenka a mlynářův syn Vojtěch vezmou. Tomu Vít dlouho brání, až Mařence domluví farář a ta se z poslušnosti k otci podvoluje. Kopal ale záhy seznává, jak hloupě dceru do sňatku tlačil a nešťastnou ji učinil. Vojtěch je totiž velký prostopášník. Žil v Praze, kde sliboval lásku nadané básnířce Lidmile. Pil, dělal dluhy a užíval si v pochybné společnosti. Částečně se stýkal s Vítem, ale kvůli chystanému sňatku s Mařenkou se rozkmotřili. Vít totiž věděl o Lidmile a slibu, který jí Vojtěch dal. Lidmila se stala jeho přítelkyní a slíbil jí, že jí milence vrátí. Jel domů a pověděl o Lidmile otci. Lstivý mlynář a Vojtěch ale vše obrátili na Víta a tak se Kopal s mlynářem vydávají do Prahy vše vyšetřit a urovnat. Vojtěch mezitím domluvil u jedné pochybné ženštiny a její schovanky, aby hrály oklamanou milenku Vítovu. Tak je v očích Kopala Vojtěch očištěn a dochází ke svatbě, ze které ale stejně nemá nikdo radost. Ani mlynář, který sňatek chtěl kvůli Mařenčinu věnu, aby se zbavil dluhů na mlýně. Jenže prozatím se bez něj musel obejít, neboť Kopal kupoval Brázdov, potřeboval hotové peníze a mlynář už viděl svého syna na Brázdově pánem.
Brázdov je prodáván, neboť jeho majitel pan Kaftan je člověk, který neumí hospodařit s penězi. Není zlý, ale stejně jako Kopal je člověk, který má špatné rádce, kterým slepě věří. Vzhledem k tomu, že vězí po krk v dluzích, je snadnou obětí justiciára a jeho bratra. Nechají ho prodat zámek a namluví mu, že baron Kopoty, bohatý dědic a skvělá partie, má zájem o jeho dceru Hermínu. Kaftanovi odjíždějí do Vídně, kde se setkávají s baronem Kopotym. Ten pochopitelně o ničem neví, a proto mu justiciárův bratr namluví, že o něj má Hermína tajně zájem – miluje ho. Baron Kopoty se skutečné chce oženit, ale jedno trpké zklamání v lásce z něj učinilo člověka osamělého, uzavřeného, s nezájmem o okolí, neustále se nudícího a netečného. Do Hermíny se ale skutečně zamiluje a požádá ji o ruku. Hermína je dívka zvláštní. Je neuvěřitelně hrdá, i její rodiče z ní mají respekt. Neuznává zábavu tehdejších dívek, ale ponořuje se do studia filozofie. Odmítá se stát mužovou otrokyní, neuznává lásku, a proto se nechce nikdy vdát.
Mezitím Kopal kupuje Brázdov. Ale na slavnostním předání se setkává s onou podvodnicí, která se kdys za tetičku Lidmily vydávala. Byla ale svou schovankou ošizena a tak šla žalovat a vyjevila Kopalovi pravdu. Ten se vydává do Prahy přijít pravdě na kloub. Toho využívá flink a rozprodá na Brázdově, co se dá, s penězi uteče, nezastaví ho nakonec ani Vít s baronem Kopotym, kteří se na Brázdově objevili právě včas, aby nekalé věci prošetřili vše uvedli na pravou míru. Tam se i baron dovídá, jak byl ošizen ohledně Hermíniných citů.píše jí proto znovu, aby se nehněvala. Hermína, když se dovídá, jak baron Kopoty zachránil zámek a jejich rodinu před žebrotou, z vděčnosti se za něj provdává. Vít se stává baronovým nejlepším přítelem, rádcem i učitelem a baron tak ztrácí svou netečnost, lhostejnost a stává se dobrým člověkem. Jen ho trápí chladnost své ženy. Ale s radou Vítovou nakonec i toto překonává a její lásku si získává. Sedlák Kopal, když slyšel o rozprodání Brázdova, utekl před hanbou pryč do světa. Vojtěch byl zavřen svým otcem do káznice, kde i zemřel. Po třech letech se vrací domů Jan. Je už opravdovým umělcem a dokázal se vyrovnat se ztrátou Mařenky. Chce ale odejít do ciziny. To mu Vít rozmlouvá, nechce ztratit tak vynikajícího člověka pro vlast, stejně jako ztratil Lidmilu, když své nádherné básnické umění zahodila po sňatku s úředníkem. Přesvědčí proto barona Kopotyho, aby Jana podporoval. Jan nakonec souhlasí. Vít odchází do světa hledat další „duše“, které by získal pro vlast.
Žádné komentáře:
Okomentovat