Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách => vymezuje, kdo je ze zákona pověřen kontrolní činností:
1) Již v úvodu v §14 je uvedeno, že kontrolou je pověřena hygienická služba, tj. Okresní hygienická služba (OHS) resp. jí nadřízený orgán Krajská hygienická služba (KHS). V těchto pracují lékaři a odborníci, kteří mají na starosti vše co souvisí se zdravím lidí z hlediska potravin.
2) Dále kontrolní činnost zajišťují orgány veterinární správy, které svým počtem jsou skromnější a v rámci většinou OHS nebo Státních veterinárních ústavů (např. v Českých Budějovicích) mají na starosti suroviny a potraviny živočišného původu, a to od samého začátku (od mláděte v ZD) až po prodejní pult či kuchyň.
3) Posledním orgánem je Zemědělská a potravinářská inspekce (ZPI), která má také svoji síť odborníků a laboratoří.
V hygieně potravin se úzce doplňuje služba hygienická se službou veterinární neboť primární jsou alimentární infekce, které jsou zóonotického původu, tj. jsou to choroby přirozenou cestou přenosné z různých zvířat na člověka a naopak (Salmenella, Listeria, apod.). Proto musí mít společné zájmy úzce vymezené a široce pojaté.
Pokud chceme relativní bezpečnost potravin, tak musíme zabezpečit drahou kontrolu na které se musí podílet prostřednictvím daní všichni obyvatelé.
BSE - Bovine Spongiformní Encephalopathie
Proč jsou tak přísná a finančně náročná opatření proti BSE?
Historie: Existuje skupina chorob, které morfologickým vyšetřením mozku mají určité společné znaky => jedná se o skupinu onemocnění mozku, které lze při použití klasického histologického vyšetření (mikroskopické) známého již přes 100 let po úpravě tkáně poznat podle toho, že se objeví štěrbiny (kulatá prázdná místa) někdy také označované houbovitým vzhledem (spongiformní). Jedná se o degenerativní nezánětlivé onemocnění zejména nerovových mozkových buněk – odtud pochází označení encephalopatie.
„pathie“ = nezánětlivé
„encephalo“ = mozkové
„bovine“ = onemocnění nezánětlivého degenerativního charakteru v mozku
Dříve se myslelo, že skot touto chorobou nemůže onemocnět. V roce 1985 bylo ve Velké Británii toto nervové onemocnění zjištěno u krav. Vzorky se dostali do laboratoře, kde se klasickým histologickým vyšetřením mozku mrtvého zvířete zjistilo, že jde o houbovité onemocnění mozku, které do té doby nebylo ničím neznámým, ale vědělo se o něm jen u starých lidí, norků a ovcí, které trpěli nápadně častým výskytem tzv. „scrapie“ – neboli ovčí klusavka.
Potíž byla v tom, že lavinovitě začal stoupat výskyt této choroby u skotu, na přelomu 80. a 90. let se jednalo již o desítky tisíc případů a zjistilo se, že většina případů se do skotu dostala prostřednictvím masokostní moučky, což je produkt vznikající při likvidaci těl uhynulých zvířat a potravinářského odpadu.
Masokostní moučka – produkt bohatý na bílkoviny, byl zkrmován různým druhům zvířat včetně skotu a ve Velké Británii došlo navíc ke shodě několika nepříjemných okolností:
a) ve Velké Británii snížili teplotu při přípravě masokostní moučky (dříve při technologickém postupu byla teplota přes 130°C v destruktorech a navíc za vysokého tlaku po dlouho dobu),
b) došlo k tomu, že v masokostní moučce byly hlavy a kosti velkého počtu ovcí ve kterých se často vyskytovala scrapie,
c) v technologickém postupu byly navíc vynechána některá rozpouštědla.
Až do této doby se myslelo, že scrapie – ovčí klusavka není přenosná na jiné druhy zvířat ani na člověka.
Když se toto zjistilo, tak ve Velké Británii vyřadily masokostní moučku z krmiva skotu, ale bylo pozdě, neboť tato nemoc má dlouhou inkubační dobu. Tj. lhůta od vniknutí infekce do organismu po dobu jejího projevení se je období minimálně 2 let, ale teoreticky může jedinec onemocnět až za 10 i více let.
Navíc toto onemocnění je u skotu vždy smrtelné => nedá se zatím vyléčit.
Pak prozradily i jiné evropské země, že mají výskyt BSE a mysleli si, že se jim to povede utlumit. Ale v roce 1996 se objevila spongiformní encephalophatie u mladých lidí do 30 let věku ve Velké Británii. Tedy u člověka, který tímto onemocněním také dříve trpěl, ale pouze vzácně - asi 1 případ u 1 milionu obyvatel. Tato nemoc byla známá pod názvem Creuzfeldt-Jakobova choroba. Později se BSE objevila i v jiných zemích. A tak se stala velmi mediálně sledovaným jevem a přinesla také obrovské následky a opatření + rozvinul se mohutný výzkum a hledal se původce této choroby.
SPONGIFORMNÍ ENCEPHALOPHATIE (SE nebo také TSE)
Jde o komplex chorob mozku člověka nebo zvířete, které se vyznačují dlouhou inkubační dobou, poruchami chování a pohybu a výskytem vakuolární degenerace nerovových buněk mozku a prodloužené míchy, která dává ve světelném mikroskopu tkáni mozku spongiformní (houbovitý) vzhled. Onemocnění se trvale zhoršuje a hlavně končí vždy smrtí.
Dříve zmíněné SE
Zvířata Člověk
Scrapie u ovcí a koz KURU (u Kanibalů – kteří konzumovali syrové mozky nepřátel)
SE u norků CJD (Creuzfeldt-Jakobova nemoc)
Teorie pomalých viróz
Nové varianty SE
90. léta - BSE u skotu, koček nvCJD
- FSE
Jeleni a mufloni
r. 96 – u mladých lidí => do současnosti přes 100 případů u člověka (většinou ve VB)
Prionová teorie
• Prionová teorie považuje vznik těchto chorob za důsledek nevhodného prostorového uspořádání bílkoviny označované obvykle PrP (Prionový protein).
• Považuje se za prokázané, že toto onemocnění vyvolává patologicky změněná bílkovina – prion.
• Jde o zásadní a převratný poznatek, podle kterého se poprvé setkáváme s neživou hmotou, proteinovou infekční částicí, která vyvolává nakažlivou chorobu.
Infekční podstata BSE, CJD byla prokázána i na experimentálních zvířatech, potíže vznikají také s dlouhou inkubační dobou – u myší až 700 dní. Tělo není schopné tuto bílkovinu štěpit a neodstraní ji => ukládání bílkoviny má své hranice => konec zvířete. Navíc je abnormálně odolná proti vysoké teplotě.
Priony se ve srovnání s bakteriemi a viry vyznačují podstatně vyšší rezistencí k běžně používaným postupům dezinfekce a sterilizace.
- odolávají 1 hodinu teplotě 121°C, 1 minutu ve vodě 240°C
- nevadí jim ozáření UV světlem
V ČR jsme přijali veškerá opatření podle EU => v našich podmínkách se provádí laboratorní vyšetření mozku skotu staršího 30-ti měsíců (serologické vyšetření) moderními metodami v kombinaci s histologií. Od 1.1.2001 toto vyšetření probíhá nepřetržitě => dosud bylo vyšetřeno asi 250 tis. mozků krav, z nichž ve 3 případech bylo zjištěno BSE – tento nález byl u zvířat starších 5 let (krávy).
Jedno vyšetření stojí okolo 1600,- Kč!!!
Byly přijatá i další opatření:
- mírné zpřísnění přípravy masokostní moučky: 130°C 3Atm 1hod
- bylo zakázáno zkrmovat masokostní moučku přežvýkavcům
- všechny hlavy skotu poraženého na jatkách + střeva + slezina jsou zabavovány a sváženy do Kotyčova u Českých Budějovic a zde je pod dohledem tento rizikový materiál zpracován tak, že je spálena masokostní moučka až je zcela vyřazena z potravního řetězce
• následkem výskytu BSE je i to, že dnes na pultech chybí levnější maso – nižší kategorie
• v obchodech je maso značeno – zda jde o jateční býky, odkud pochází, kdy bylo zpracováno, kým
• u zvířat mladších 30 měsíců nebylo nikdy BSE prokázáno
U nás i v jiných evropských zemích kromě Velké Británie byly dodržovány správné postupy při zpracování uhynulých těl po celou dobu => menší výskyt BSE.
Závažný nedostatek, který trvá i u nás je ten, že při výskytu BSE se poráží všichni potomci nakaženého zvířete a zatím se nedaří do současné doby vyvinout metodu poznání nemoci za života zvířete (intravitální vyšetření)!!
Výskyt BSE v r. 2000
V. Británie Sev. Irsko Irsko Portugasko Švýcarsko Francie Belgie Německo
1071 13 10 95 31 103 8 6
- v České republice z důvodu výskytu BSE klesla konzumace hovězího a telecího masa:
1990 = 28 kg / 1 obyv . 2001 = 10 kg / 1 obyv.
- má to své další následky: zvýšila se konzumace drůbežího masa a tím přibývá průjmových onemocnění Campylobacter jejuni + Salmonella => které se vyskytují u drůbeže
- ale například v Německu a Francii konzumace hovězího masa téměř neklesla!
Nebezpečí pro člověka
Podobnost klinických příznaků a charakter mikroskopických změn pozorovaných u spongiformních encephalophatií zvířat a lidí vyvolal přirozené obavy z ohrožení zdraví člověka. Kromě epidemiologických souvislostí svědčí o určitém nebezpečí BSE pro člověka i výsledky molekulární analýzy původce nvCJD. Ty poukázaly na odlišnost kmenové charakteristiky od klasických typů CJD, původce nvCJD však připomíná vlastnosti původce BSE.
První vážné signály o nebezpečí přenosu BSE na člověka se datují z roku 1996, kdy se ve Velké Británii objevila tzv. „nová“ varianta Creuzfeldt-Jakobovy nemoci (nvCJD), která proti sporadické CJD postihuje lidi mladší nejčastěji ve věku 19-39 roků.
Sporadická forma Creuzfeldtova - Jakobova (sCJD) je někdy označována jako klasická forma, vyvíjí se kolem 50 let, je častější u žen, její výskyt je 1 onemocnění na 1 milion obyvatel. Klinicky jde o rychle se vyvíjející demenci. Pojem demence znamená pozvolnou ztrátu duševních, zvláště intelektových vlastností jedince.
Nová varianta onemocnění CJD (nvCJD) postihuje mladší jedince kolem 20-40 let, taktéž projevy demence, průměrný věk 29 let a průměrná doba trvání klinického onemocnění 14 měsíců. Od roku 1996 do září 2000 bylo diagnostikováno 82 případů převážně ve Velké Británii.
Žádné komentáře:
Okomentovat