LUMÍROVCI

Jaroslav Vrchlický –
- epika - Zlomky epopeje - rozsáhlý básnický cyklus, zachycuje myšlenkový vývoj lidstva - je čím dál lepší
Duch a svět - filozofický charakter, popisuje lidstvo od pravěku po současnost
Zlomky epopeje, Nové zlomky epopeje
Hilarion - ze starého Egypta - žil asketicky, ale uvědomil si, že nic neprožil, oslava naplno prožitého života
Bar Kochba - o vzpouře Židů proti Římanům
- milost. - Dojmy a rozmary, Poutí k Eldorádu, Eklogy a písně - optimistické, oslava lásky a štěstí
- lyrické – Sonety samotáře, Poslední sonety samotáře
Josef Václav Sládek - Básně - impulsy - smrt manželky, utiskování indiánů v USA
Světlou Stopou, Sluncem a stínem - optimistické
Skřivánčí písně, Zvony a zvonky - poezie pro děti, inspirace ÚLS
Selské písně a české znělky - pronárodní, trochu zidealizované; všímá si sociálních rozporů
Jiskry na moři – vlastenecká a národní lyrika
Julius Zeyer - Karolínská epopeja - inspirace z nejstarších francouzských děl, oslava rytířských ctností
- Vyšehrad
pozdější inspirace: německá okupace - Zpěvy páteční, Dyk - Pohádky z naší vesnice

morfologie - část mluvnice (gramatiky), nauka o tvarech slov; zabývá se tříděním slov na slovní druhy a jejich mluvnickými významy
mluvnické kategorie jmen: pád - předložkové nebo bezpředložkové; syntaktické funkce: 1. pád - podmět; 2. pád - přívlastek (střecha domu) i předmět (dosáhl cíle); 3. pád - příslovečné určení nebo předmět; 4. pád - předmět; 5. pád - nemá platnost větného členu, vyjadřuje zvolání, výzvu; 6. a 7. pád - příslovečné určení (jel po mostě, autem); 7. pád - doplněk (zvolili ho králem) i předmět
věcné významy: 1. pád - původce děje (nominativ jmenovací - město Praha) ; 2. pád - přivlastňovací (dílo Nerudy), původce děje (přednáška profesora) ...; 3. pád - prospěch (dám matce knihu); 4. pád - cíl děje; 6. a 7. pád - okolnosti děje
číslo - jednotné, množné nebo duál - pro označení páru (na ramenou); jména pomnožná - tvar množného čísla, ale označuje 1 věc (kamna); jména hromadná - jednotné číslo označuje větší počet věcí (uhlí); jména látková - tvar jednotného čísla označuje věci shodné s celkem (voda, mák)
rod - mužský (životný, neživotný), ženský, střední; odchylky od biologické a mluvnické (ne)životnosti - dobytek, nebožtík, koně
se plašili; u některých slov - životné i neživotné koncovky - ledoborce/i; přechod v rodě - dítě (n.), děti (f.); dvourodost -
kedluben/a; ; odchylky od biologického a mluvnického rodu - děvče; rozdíly v pohlaví a jejich (ne) vyjadřování - mandelinka (f.)
je škůdce (m.), jména zvířat (sýkorka, had) - nelze utvořit jméno opačného pohlaví jinak než opisem; pojmenování vespolné (kočka) - označuje celý druh
podstatná jména - jména osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, nejčastěji funkce podmětu nebo předmětu; druhy substantiv - konkrétní (pes), abstraktní (trpělivost), druhová (zvíře), látková (mouka), vlastní (Čech); Kostka - str. 37-40
přídavná jména - pojmenování jakostní (sladký) a vztahová (dospělý); nejčastěji funkce shodného přívlastku, doplňku nebo jmenné části přísudku; lze je stupňovat; druhy adjektiv - složená (tvrdá - mladý, měkká - jarní), jmenná (mlád), přivlastňovací (bratrův); Kostka str. 41-42
zájmena - zastupují nebo naznačují podstatná jména; svými tvary vyjadřují pády, dvojí číslo a někdy i trojí rod (1 tvar pro všechny rody); ve větě mají funkci podstatného (přídavného) jména, které zastupují; druhy pronomin - osobní, přivlastňovací, ukazovací, vztažná, neurčitá; Kostka str. 42-45
číslovky - vyjadřují kvantovost počítanou (vyjádřitelnou čísly - pět) nebo nepočítanou (neurčitou - málo); zčásti sklonné, zčásti nesklonné (dvakrát); rodové (druhý/á/é) nebo bezrodé (s šesti kamarády, dívkami, děvčaty); ve větě mají platnost substantiv; druhy numerálií - základní, řadové, druhové, násobné, podílné; Kostka str. 45-47