Metamorfózy stonku
oddenky - podzemní část,
oddenkové hlízy - zásobní fce
bazální hlízy - ztloustnutí pod zemí, stonkové nebo lodyžní hlízy
brachyblasty - zkrácené postranní stonky nesoucí květy nebo listy
trny a kolce - přeměna brachyblastů – ochrana
fylokládia - asimilační fce, úponky – opora
šlahouny – rozmnožování
Funkce stonku
mechanická - nese listy a zajišťuje jim optimální polohu v prostoru, nese květy, vodivá - spojení mezi kořenovým systémem a listy, asimilační, zásobní
List
List je druhým orgánem prýtu. Je to postranní, obvykle zelený orgán a asimilační funkcí. Zakládá se v podobě hrbolku z dělivého pletiva vzrostného vrcholu stonku - pupen. Způsob uložení listu v pupenu je charakteristický - listová vernace. List má omezený růst i trvání. Roste nejprve ve vrcholu (meristém), později růst okrajový, zakládají se vodivá pletiva, nastupuje růst vmezeřený a poté je růst ukončen. Většina listů po prvním vegetačním období hyne - opadává. Prvními listy, které jsou vyvinuty již v semenu, jsou dělohy. Jednoděložné - jedna děloha, dvouděložné - dvě dělohy, nahosemenné - více.
Stavba listu
Asimilační listy se zpravidla skládají z listové čepele - lamina, která je rozšířená do plochy a stopkovitého řapíku - petiolus. U báze řapíku mohou být párové palisty - stipulae. Řapík může také chybět - bezřapíkaté - přisedlé. Na rozhraní čepele a pochvy bývá blanitý jazýček - ligula. Vnitřní stavbu listu pozorujeme na jeho příčném řezu. Na povrchu listu je svrchní a spodní pokožka. Pod svrchní pokožkou je palisádový parenchym - velký obsah chloroplastů, pod ním houbový parenchym - málo chloroplastů, s velkými mezibuněčnými prostory. Soustava těchto prostor je prostřednictvím průduchů ve spodní pokožce spojena s vnějším prostředím. Z vodivých pletiv ve stonku odbočují do stonku pruhy, které jako žilnatina prostupují celý list. Žilnatina vede roztoky a zároveň list zpevňuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat