Obraz I.světové války v cizí literatuře

17.Obraz I.světové války v cizí literatuře

Ztracená generace – mladí lidé, poznamenání útrapami front I.svět. války nenacházejí v poválečných
poměrech osobní uspokojení a společenské uplatnění

Henri Barbusse – ( Anry Barbys ) Francouz,
Oheň – román, nese podtitulek „ Deník bojového mužstva “ a zahrnuje epizodické příběhy ze života
vojáka na frontě a zázemí
o je založen na osobních zážitcích autora, který žil dlouhou dobu jako obyčejný voják v zákopech a vedl dialogy s vojáky o smyslu války. Román je psán tzv. „z pohledu zdola“.
o román nemá hlavního hrdinu, je deníkem čety, zachycuje každodenní život, příběhy z dovolené, obrazy z bojišť. Je to jednoznačně protiválečný román – zdůrazňuje přátelství, kamarádství, soudržnost. Jsou zde i humorné situace – tzv. drsný humor, který pomáhá vojákům přežít.


Romain Rolland – získal Nobelovou cenu za lit.
- byl prozaikem, hudebním vědcem, autor životopisů významných osobností, jako např. Beethovena nebo Lva Nikolajeviče Tolstého

novela Petr a Lucie – 18 letý Petr Aubier se uprostřed válečné Paříže náhodně setkává v metru s dívkou Lucií. Zamilují se do sebe, i přes krásu citu si uvědomují krátkodobost vztahu. Petr má brzy odejít na frontu. Lásku ukončuje společná smrt milenců v kostele při ničivém náletu na Paříž na Velký pátek roku 1918
Tentýž protiválečný postoj zaujal i v románu Dobrý člověk ještě žije.
o vznikl jako reakce na 1. světovou válku, hlavní postavou je starší muž Nicolas, který žije v kraji vína a přes všechna životní zklamání si uchovává živelnou radost ze života, nesmírnou chuť plně žít, osobitý humor, autorovo poselství čtenáři - válka nezničila „dobrého člověka“.

Arnold Zweig – román Spor o seržanta Gríšu ( neprávem odsouzen k smrti )