Obojživelníci – dochází ke zdokonalení krevního oběhu a dočasnému přechodu na souš. Primitivní forma přežívá do triasu, poté nastává rozvoj žab a ocasatých. Objevují se také krytolebci, což jsou obojživelníci s masivní trojúhelníkovitou hlavou ( karbon, 345 ) a z nich se pak vyvíjejí plazi.
Plazi – objevují se koncem prvohor a druhohor a vzhledem k přechodu na souš zde dochází ke zdokonalení vývoje zárodku a zárodečných obalů. Je zde celkové přizpůsobení životu na souši, plíce a počínající náznaky přepážky v srdeční komoře. Mají šupiny a končetiny.
Je to období veleještěřů, krokodýlů..
Přizpůsobení tvarem těla se nazývá konvergence a nepřizpůsobení je divergence.
Thékodonti - jsou lehčeji stavění plazi a přes ptakoještěry vede tato linie k ptákům.
Theriodonti – mamalizace, „zesavčení z plaza“ . K rozvoji nejvíce dochází na konci druhohor. Objevuje se zde péče o mláďata ( x vejcorodí ).
Z hmyzožravých pak lidoopové, chobotnatci
Fylogeneze rostlin
- objevují se jednobuněčné řasy, poté ( asi po 1 mld let ) je planeta ekologicky rozdělená na:
producenty – řasy, sinice, fototrofní bakterie
konzumenty – živočichové
dekompozitory – houby
- bez vývoje zůstaly sinice ( asi od 2,3 mld let )
- vývoj hub – jsou na tom pořád stejně
- řasy – ( prekambrium až počátek prvohor ) – dochází k rozrůznění skupin, AC hnědé,
AB zelené a bičíkovci to se ukázalo jako
nejvýhodnější kombinace.
- během siluru ( prvohory )výstup rostlin na souš – tímto přechodem se vytváří pokožka s průduchy, kutikula, cévní svazky pro čerpání vody, kořenové útvary, syntetizuje se lignin, který vytváří opěru, kutin, zdokonaluje se rozmnožování, produkce spor.
- vývoj dokončen asi před 400 mil. lety, do té doby rozšiřování spor vzduchem
- přežily spíše bylinné formy.
Žádné komentáře:
Okomentovat