KAREL HYNEK MÁCHA – HOJ, BYLA NOC (87-97/2)
Forma:
- ich-forma – sám autor
- 1. sloka – monolog – ich-forma – popis, prožitky
- 2. sloka – dialog – du-forma – děj, přímá řeč
Autor:
- šílený, zoufalý, nešťastný, osamělý
Symbol:
- hora Blatník – otec, symbol záchrany země
- Země česká – matka
- úpadek české země
- myšlenka – „Můj otec neslyší – a matka umíra!“
Jazykové prostředky:
- novotvary – zšílenec, lůn strůna
- básnická slova – lkání
- rým není dodržen ve 2. sloce – méně veršů
- přirovnání – rovina zelená jako moře
- zvolání – dramatizuje děje, bezmoc, zoufalství
- barevnost, zvuky – tmavá moc, zelené moře, zelené světlo, zlaté hvězdičky
- tichou hudbu tu zpívaje, zvolání a lkání, pláče hlas
- ticho + vyváženost = příroda
- příroda společnost – volání, křik
- volba takových hlásek nebo slov napodobující určité zvuky
KAREL HYNEK MÁCHA – MÁRINKA
- novela – krátká povídka s básnickým stylem s překvapivým koncem, zachycuje část života hrdiny
- z Obrazy ze života mého (autobiografie) + Večer na Bezdězu
- ich-forma
- milostná tématika
- krásné děvče nemoc, město
- básnický styl textu
- potlačení děje, zachycení prožitků – příroda
- popis spojeny s líčením (citově zabarvený popis)
Žádné komentáře:
Okomentovat